ECLI:CZ:NS:2016:29.NSCR.156.2016.1
KSUL 43 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 156/2016-B-62
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužnice L. M. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 43 INS XY, o splnění oddlužení, o dovolání věřitele BONUS PRAHA Investment a. s. , se sídlem v Praze 10 - Strašnicích, Vinohradská 1511/230, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 28214374, zastoupeného Mgr. Michalem Müllerem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Krkonošská 1512/11, PSČ 120 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. května 2016, č. j. KSUL 43 INS XY, 3 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 6. listopadu 2015, č. j. KSUL 43 INS XY, Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „ insolvenční soud “):
[1] Vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice L. M. plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku).
[2] Určil výši odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce (bod II. výroku) a zprostil insolvenčního správce funkce (bod III. výroku).
[3] Přiznal dlužnici osvobození od placení zbytku pohledávek a vymezil rozsah osvobození (body IV. a V. výroku)
[4] Přikázal plátci mzdy dlužnice, aby od okamžiku doručení usnesení ukončil provádění srážek ze mzdy dlužnice (bod VI. výroku).
Odvolání věřitele BONUS PRAHA Investment a. s. (dále jen „věřitel B“) proti usnesení insolvenčního soudu odmítl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. května 2016, č. j. KSUL 43 INS XY, 3 VSPH XY, podle §218 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako podané osobou neoprávněnou.
Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř. (v aktuálním znění, pro dovolací řízení rozhodném), není dovolání přípustné podle ustanovení §237 proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
Právě o tento případ jde v posuzované věci, v níž je dovoláním napadeno usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání věřitele B; podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř. totiž může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost též pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání.
Nejvyšší soud proto dovolání věřitele B odmítl jako objektivně nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. Skutečnost, že odvolací soud dovolatele nesprávně poučil o tom, že dovolání přípustné být může, přípustnost dovolání nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenční ho řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. srpna 2016
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu