ECLI:CZ:NS:2013:29.NSCR.20.2013.1
KSBR 24 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 20/2013-B-69
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka P. M., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 24 INS XY, o způsobu řešení úpadku, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. listopadu 2012, č. j. KSBR 24 INS XY, 3 VSOL XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením odmítl jako podané neoprávněnou osobou [§218 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)] odvolání dlužníka proti usnesení ze dne 12. července 2012, č. j. KSBR 24 INS XY, jímž Krajský soud v Brně schválil oddlužení dlužníka zpeněžením majetkové podstaty.
Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním - jakožto mimořádným opravným prostředkem - napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, připouští-li to zákon.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. není dovolání přípustné, neboť ve všech případech přípustnosti dovolání upravených v tomto ustanovení musí jít o dovolání proti usnesení ve věci samé. Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání dovolatele, však usnesením ve věci samé není. Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Závěr, podle něhož proti výroku usnesení, jímž odvolací soud odmítá odvolání (lhostejno, z jakých příčin), není dovolání přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu, ostatně Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil již v usnesení ze dne 3. října 2002, sp. zn. 26 Cdo 1712/2002, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2002, pod číslem 196.
Nejvyšší soud proto dovolání dlužníka podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., čl. II. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Přitom pro rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení jsou ustanovení občanského soudního řádu o přípustnosti dovolání přiměřeně aplikovatelná dle §7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. března 2013
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu