ECLI:CZ:NS:2012:29.NSCR.56.2012.1
KSPA 48 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 56/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka S. T. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, pod sp. zn. KSPA 48 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ České spořitelny, a. s. , se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782 a 2/ Komerční banky, a. s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33/969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45317054, zastoupeného JUDr. Petrem Balcarem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 15, PSČ 110 00, o návrhu dlužníka na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, o „dovolání“ dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2012, č. j. KSPA 48 INS XY, 1 VSPH XY, takto:
Řízení o „dovolání“ dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2012, č. j. KSPA 48 INS XY, 1 VSPH XY, se zastavuje .
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. května 2012, č. j. KSPA 48 INS XY, 1 VSPH XY, nevyhověl návrhu dlužníka, aby věc byla z důvodu vhodnosti delegována Krajskému soudu v Ústí nad Labem.
Dlužník napadl toto usnesení podáním označeným jako dovolání a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle §12 o. s. ř., nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. shodně stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. června 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhoduje-li vrchní soud o přikázání věci jinému krajskému soudu ( insolvenčnímu soudu) , není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím. Funkční příslušnost k projednání dovolání proti tomuto rozhodnutí občanský soudní řád neupravuje (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 14, ročník 1997, pod číslem 112).
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení o „dovolání“ dlužníka, které touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Otázku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení za dané situace nezkoumal (srov. i §241b odst. 2 o. s. ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenční ho řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. srpna 2012
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu