ECLI:CZ:NS:2013:29.NSCR.72.2013.1
KSPA 48 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 72/2013-B-65
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka T. P. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 48 INS XY, o návrhu dlužníka na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému insolvenčnímu soudu, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 48 INS XY se nepřikazuje z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci.
Odůvodnění:
Ve výše označené právní věci požádal dlužník podáním došlým Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích (dále jen „insolvenční soud“) dne 3. června 2013, aby „byl jeho případ přesunut na Krajský soud v Olomouci, kde by neměl takový problém s dojížděním na určená jednání“, a to z důvodu změny trvalého bydliště do XY.
Insolvenční správce JUDr. Miroslav Tuzar s návrhem dlužníka souhlasil a věřitelé dlužníka se přes výzvu insolvenčního soudu (která však neobsahovala doložku dle §101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu − dále jen „o. s. ř.“) k návrhu dlužníka nevyjádřili.
Podle ustanovení §12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený insolvenčnímu soudu, u nějž je věc vedena, i Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), důvod k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti neshledal.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Z obsahu spisu je zjevné, že insolvenční soud usnesením ze dne 1. prosince 2009, č. j. KSPA 48 INS XY, zjistil úpadek dlužníka a rozhodl o způsobu jeho řešení oddlužením, usnesením ze dne 26. ledna 2010, č. j. KSPA 48 INS XY, schválil způsob oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře a usnesením ze dne 29. srpna 2013, č. j. KSPA 48 INS XY, vyzval dlužníka k řádnému plnění splátkového kalendáře a úhradě vzniklého nedoplatku a poučil ho o tom, že nebude-li nedoplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, insolvenční soud schválené oddlužení zruší a na majetek dlužníka prohlásí konkurs.
Za této situace (vzhledem k dosavadnímu průběhu a současnému stadiu insolvenčního řízení) argumenty uváděné dlužníkem nelze bez dalšího pokládat za důvod, který by opodstatnil delegaci věci k označenému soudu. Není totiž způsobilý prolomit zásadu vyjádřenou v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému orgánu a státnímu zastupitelství, které případě vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. října 2013
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu