ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.1549.2005.1
sp. zn. 29 Odo 1549/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci návrhu L. P., na povolení zápisu změn úpadkyně T. C. s. r. o., do obchodního rejstříku, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. září 2003, č. j. 7 Cmo 364/2002-84, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. srpna 2002, č. j. F 92125/2002 F 59043/2002 F 78431/2002 C 72824/1-69 B961-190 ve výroku, kterým tento soud rozhodl o výmazu jednatelky T. C. s. r. o. (dále jen „společnost“) L. P. a změnil je ve výroku, kterým tento soud rozhodl o zápisu dne zániku funkce jednatelky tak, že se jako den zániku funkce zapisuje 22. června 2002.
V odůvodnění usnesení odvolací soud uvedl, že posoudil námitky společnosti týkající se označení navrhovatelky v záhlaví napadeného usnesení a vad řízení před soudem prvního stupně a shledal je opodstatněnými. Návrh na zahájení řízení nepodala společnost, ale podala jej svým jménem odstupující jednatelka L. P. Z nesprávného závěru soudu prvního stupně, že navrhovatelkou je společnost, vyplynula i jeho další pochybení spočívající v tom, že společnosti, jakožto účastníkovi řízení podle ustanovení §200c odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) nezaslal k vyjádření stejnopis návrhu L. P., čímž ji znemožnil se k tomuto návrhu vyjádřit. V důsledku toho pak mohla společnost své námitky uplatnit až v odvolacím řízení.
Dále odvolací soud uvedl, že obchodní zákoník umožňuje osobě, která je statutárním orgánem společnosti, odstoupit z funkce. Přitom obecně stanoví, že odstupující osoba je povinna oznámit odstoupení orgánu, který ji zvolil nebo jmenoval, a že výkon její funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat tento orgán. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení na nejbližším zasedání poté, co se o něm dozvěděl. Pokud odstupující osoba oznámí odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán společnosti na její žádost jiný okamžik zániku (§56 odst. 1 obchodního zákoníku – dále jen „obch. zák.“).
Odvolací soud uzavřel, že obchodní zákoník neupravuje specielně postup při odstoupení z funkce pro společnosti s jediným společníkem, a proto je i pro tento případ třeba přiměřeně aplikovat ustanovení §66 odst. 1 obch. zák. V případě společnosti s jediným společníkem jmenuje a odvolává jednatele tento společník v působnosti valné hromady (§132 obch. zák.). Nepřipadá tedy v úvahu svolání valné hromady. Za této situace je třeba na oznámení jednatele společnosti o odstoupení z funkce doručené jedinému společníkovi společnosti s ručením omezeným přiměřeně aplikovat poslední větu ustanovení §66 odst. 1 obch. zák. a posuzovat je jako oznámení učiněné na zasedání příslušného orgánu. V tomto případě pak platí, že výkon funkce odstupující osoby končí uplynutím dvou měsíců po doručení oznámení jedinému společníkovi společnosti, pokud tento na žádost odstupující osoby neschválí jiný okamžik zániku funkce.
V projednávané věci je mezi účastníky nesporné, že oznámení L. P. o odstoupení z funkce jednatelky společnosti bylo doručeno jedinému společníkovi společnosti S. & P. G. s. r. o. dne 22. dubna 2002. V oznámení jednatelka uvedla, že odstupuje z funkce s okamžitou platností, tedy navrhla jiný okamžik zániku funkce, než předpokládá ustanovení §66 odst. 1 obch. zák.
Odvolací soud uzavřel, že jediný společník nemůže platně rozhodnout, že výkon funkce odstupujícího jednatele končí později, než uplynutím dvou měsíců po doručení jeho oznámení o odstoupení z funkce, pokud o to odstupující jednatel výslovně nepožádá.
Okamžité odstoupení z funkce požadované jednatelkou jediný společník neschválil. K zániku výkonu funkce jednatelky tedy došlo uplynutím dvou měsíců od doručení oznámení jedinému společníkovi, tedy dnem 22. června 2002. Jestliže tedy společnost namítá, že výkon funkce jednatelky nezanikl 22. dubna 2002, jak je uvedeno v napadeném usnesení soudu prvního stupně, ale až dnem 28. června 2002, jak rozhodl v působnosti valné hromady jediný společník, není tento její závěr správný.
Proti usnesení odvolacího soudu v rozsahu měnícího výroku podala L. P. dovolání. Tvrdí, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, zejména na chybné aplikaci poslední věty ustanovení §66 odst. 1 obch. zák. Podle názoru dovolatelky nelze za situace, kdy má společnost jediného společníka, aplikovat poslední větu ustanovení §66 odst. 1 obch. zák. Toto ustanovení stanoví lhůtu dvou měsíců pouze pro případ, kdy osoba, která odstupuje z funkce oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu. Dle názoru dovolatelky lze toto ustanovení použít pouze v případě, kdy jednatel své odstoupení oznamuje kolektivnímu orgánu.
Navíc v daném případě dovolatelka doručila oznámení o svém odstoupení zaměstnanci jediného společníka, který byl zmocněn přijímat poštu, nikoli bezprostředně statutárnímu orgánu jediného společníka. Podle názoru dovolatelky je v tomto případě nutno přiměřeně aplikovat třetí větu ustanovení §66 odst. 1 obch. zák., tj. že výkon funkce skončí dnem, kdy odstoupení projednal, nebo měl projednat orgán, který jednatele zvolil, tj. jediný společník. Jediný společník vykonává působnost valné hromady svými rozhodnutími, která může činit kdykoli, přitom záleží pouze na jeho vůli, kdy tato rozhodnutí učiní. Vzhledem k této skutečnosti měl jediný společník projednat odstoupení jednatelky v okamžiku, kdy oznámení o odstoupení obdržel, tj. 24. dubna 2002.
Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu v části, kterou bylo u dovolatelky zapsáno datum zániku funkce jednatelky, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.; není však důvodné.
V projednávané věci odvolací soud dovodil, že u společnosti s jediným společníkem je třeba na oznámení jednatele společnosti o odstoupení z funkce doručené jedinému společníkovi společnosti s ručením omezeným přiměřeně aplikovat poslední větu ustanovení §66 odst. 1 obch. zák. a posuzovat je jako oznámení učiněné na zasedání příslušného orgánu společnosti. Pak platí, že výkon funkce osoby odstupující z funkce končí uplynutím dvou měsíců po doručení oznámení jedinému společníkovi společnosti, pokud tento na žádost odstupující osoby neschválí jiný okamžik zániku funkce.
Závěr odvolacího soudu shledává dovolací soud zcela správným. Jak již Nejvyšší soud uzavřel v usnesení ze dne 23. září 2003, sp. zn. 29 Odo 181/2003, uveřejněném v časopisu Soudní judikatura č. 10/2003, pod číslem 177, od kterého nemá důvodu se odchýlit ani v projednávané věci, účelem ustanovení §66 odst. 1 obch. zák. je na jedné straně umožnit orgánům či členům orgánů společnosti, aby mohli odstoupit z funkce bez toho, že by jim v tom společnost mohla zabránit, ať již aktivním jednáním nebo nečinností, na druhé straně pak ochránit společnost před tím, že statutární orgán nebo jeho člen ukončí funkci ze dne na den aniž by dal společnosti přiměřený čas k tomu, aby si za něj mohla najít adekvátní náhradu; takový postup by totiž v konkrétním případě mohl zcela ochromit činnost společnosti. Oba uvedené cíle jsou rovnocenné.
Z toho pak plyne, že nelze dovodit, jak tvrdí dovolatelka, že by bylo povinností jediného společníka společnosti s ručením omezeným „projednat“ její odstoupení v okamžiku, kdy obdržel oznámení o odstoupení, tj. dne 24. dubna 2002. Na druhé straně však jediný společník nemůže ani projednání odkládat po nepřiměřeně dlouhou dobu. Z uvedeného lze dovodit, že neschválil-li jediný společník na žádost jednatelky jiný okamžik zániku funkce, je třeba analogicky aplikovat poslední větu ustanovení §66 odst. 1 obch. zák., jak to učinil odvolací soud.
Protože rozhodnutí odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 věta první o. s. ř. zamítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. a) o. s. ř., tak, jak se uvádí ve výroku.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 13. září 2006
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu