ECLI:CZ:NSS:2010:3.ADS.139.2009:49
sp. zn. 3 Ads 139/2009 - 49
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: H. Š.,
zastoupena advokátkou Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou se sídlem Muchova 9/223, Praha 6,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o zvýšení
dávky důchodového pojištění, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 3. 7. 2009 č. j. 2 Cad 54/2009 - 17,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna soudem ustanovené zástupkyně žalobkyně, advokátky Mgr. Dagmar Rezkové
Dřímalové se u r č u je částkou 1600 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady
zastoupení nese stát.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala u Městského soudu v Praze žalobu „o zvýšení
invalidního důchodu o 2000 Kč měsíčně“. V petitu žaloby uvedla, že žádá Městský soud v Praze,
„aby vydal rozhodnutí zvýšení mého důchodu o 2000 Kč měsíčně z důvodu napravené křivdy
způsobené poškozením mého zdraví zaviněné lékaři v Plzni. Kdy jsem byla opakovaně
poškozená na trhu práce a společenském uplatnění. Poškozená jsem byla za doby komunistů
i demokracie.“
Městský soud v Praze z obsahu žaloby dovodil, že žalobkyně se domáhá jednak náhrady
škody podle občanského zákoníku, jednak zvýšení dávky důchodového pojištění (důchodu)
o 2000 Kč měsíčně. Usnesením ze dne 20. 3. 2009, č. j. 2 Cad 17/2009 - 15 vyloučil řízení
o zvýšení důchodu k samostatnému projednání.
Tentýž soud usnesením ze dne 16. 2. 2009 č. j. 2 Cad 17/2009 - 7 upozornil žalobkyni,
že její podání nemá náležitosti žaloby podle 71 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále je „s. ř. s.“), a vysvětlil žalobkyni podstatu správního soudnictví a procesní postup
soudu. Vyzval ji, aby v určené lhůtě odstranila vady žaloby.
Žalobkyně na tuto výzvu reagovala obsáhlým písemným podáním s tímto petitem:
„Žádám proto Městský soud v Praze, aby podle zákonů 40/1964 Sb. paragraf 449 (1) odškodnil
náklady spojené s léčením již od 18 let mého věku, přihlédnutím poškozením na trhu práce,
pro pochybení lékařů v Plzni, kdy došlo ke škodě na zdraví a ztrátě na důchodů. Paragraf
447 a 444 (2). Žádám zvýšení důchodu o 2000 Kč měs. Byla jsem zajištěná, ale byla jsem
než nedobrovolnou sponzorkou pojišťovny s těžce poškozeným zdravím.“
Usnesením ze dne 3. 7. 2009 č. j. 2 Cad 54/2009 - 17 Městský soud rozhodl, že věc,
pokud se týká její důchodové žaloby, se postupuje k vyřízení Krajskému soudu v Plzni. Odkázal
na §7 odst. 3 s. ř. s., podle něhož ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení
je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož
obvodu se zdržuje.
Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka včas kasační stížnost, kterou k výzvě soudu
doplnila její ustanovená zástupkyně. Kasační stížnost je podána z důvodů uvedených v §103
odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Podle názoru stěžovatelky je z obsahu žaloby i jejího doplnění patrné,
že žaloba směřuje na stát ČR, na špatné a nekvalitní zákony, na nedodržování zákonů veřejnými
činiteli, na potlačování základních lidských práv založených Listinou základních práv a svobod.
Ve věci podané žaloby se podle stěžovatelky nejedná o zvýšení dávky důchodového pojištění,
ale jedná se o doplatek k důchodu při znevýhodnění na trhu práce, při poškození zdraví
stěžovatelky zaviněném lékaři při špatné a nekvalitní zdravotní péči, kterou zajišťuje stát
špatnými zákony. Stěžovatelka má za to, že věcně a místně příslušným soudem k projednání
žaloby by měl být v souladu s příslušnými ustanoveními zákona Městský soud v Praze,
nikoli Krajský soud v Plzni. Stěžovatelka navrhla, aby napadené usnesení Městského soudu
v Praze bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud, vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti (§109 odst. 2 a 3
s. ř. .), posoudil kasační stížnost jako nedůvodnou.
V dosavadním průběhu řízení stěžovatelka svůj tvrzený nárok nepojmenovávala totožně,
avšak z obsahu soudního spisu je patrné, že svůj nárok ne zcela srozumitelným způsobem opírá
o důchodové pojištění, přičemž sama je poživatelkou plného invalidního důchodu. Pro určení
místně příslušného soudu, který věc projedná a rozhodne, platí §7 odst. 3 s. ř. s., podle něhož
ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení je k řízení příslušný krajský soud,
v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jeho obvodu se zdržuje.
Stěžovatelka má bydliště v obvodu Krajského soudu v Plzni. Městský soud v Praze
proto rozhodl v souladu se zákonem a proto byla kasační stížnost jako nedůvodná zamítnuta.
Stěžovatelce byla usnesením městského soudu ustanovena zástupkyní pro řízení o kasační
stížnosti advokátka Mgr. Rezková Dřímalová, která má nárok, aby jí odměnu za zastupování
uhradil stát (§35 odst. 8 s. ř. s.). Její odměna se skládá ze dvou úkonů právní služby po 500 Kč
[§9 odst. 2; §11 odst. 1 písm. b) a d) advokátního tarifu] a z náhrady hotových výdajů ve výši
600 Kč (§13 odst. 3 advokátního tarifu). Celkem tedy přísluší ustanovené advokátce odměna
ve výši 1600 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní
moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. ledna 2010
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu