ECLI:CZ:NSS:2004:3.ADS.58.2003
sp. zn. 3 Ads 58/2003 – 32
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Antonína Koukala a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce
Ing. M. M., zastoupeného JUDr. Aloisem Deutschem, advokátem se sídlem Brno, Smetanova
17, proti žalovanému Ministerstvu obrany – sekce personální, se sídlem Praha 6, náměstí
Svobody 471, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 Cad 71/2003, o přezkoumání
rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2002, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2003, č. j. 31 Cad 71/2003 – 13,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku nebylo vyhověno
žádosti žalobce o úpravu starobního důchodu. Dne 18. 4. 2002 proti tomuto rozhodnutí (i proti
dalším stejného žalovaného) podal žalobce opravný prostředek, která je podle ustanovení §
129 odst. 2 s. ř. s. po 31. 12. 2002 projednáván v řízení o žalobě. V uvedeném podání žalobce
poukázal na to, že ohledně napadeného rozhodnutí se obrací přímo na soud aniž by využil
možnosti podat opravný prostředek ke správnímu orgánu, neboť „je toho názoru, že by
odvolací orgán nespravedlivé rozhodnutí potvrdil“.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. 8. 2003, č. j. 31 Cad 71/2003 – 13 odmítl
žalobu podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť žalobce nevyčerpal řádné opravné
prostředky před správním orgánem, a proto je žaloba podle ustanovení §68 písm. a) s. ř. s.
nepřípustná.
Proti usnesení krajského soudu podal žalobce včasnou kasační stížnost,
ve které namítá, že usnesení o odmítnutí je nezákonné, protože si podal dne 4. 2. 2002
opravný prostředek proti rozhodnutí, proti kterému si podal odvolání, o kterém žalovaný
rozhodl dne 24. 5. 2002.
Nelze tedy, jak uvádí krajský soud, mít za to, že napadené rozhodnutí je rozhodnutím
proti kterému nebyl podán řádný opravný prostředek.
Kasační stížnost není důvodná.
Krajský soud v kasační stížností napadeném usnesení správně konstatoval,
že podle ustanovení §5 s. ř. s. je ve správním soudnictví možno se domáhat ochrany práv jen
na návrh a po vyčerpání opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. V dané věci
učinil žalobce předmětem soudního přezkumu rozhodnutí správního orgánu prvního, přičemž
výslovně uvedl v žalobě, že je „toho názoru, že nespravedlivý rozsudek (zřejmě míněno
správní rozhodnutí – pozn. soudu) by odvolací orgán MO ČR potvrdil a proto celou věc
postupuje přímo nezávislému soudu k posouzení a rozhodnutí“. Za této situace, kdy žalobce
nevyčkal rozhodnutí odvolacího orgánu o řádném opravném prostředku, kterým je podle §9
odst. 2 a §111 zákona č. 582/1991 Sb. v dané věci odvolání, nenaplnil podmínku zákona,
že návrh (žalobu) lze podat až po vyčerpání řádných opravných prostředků,
tj. po pravomocném rozhodnutí odvolacího orgánu, krajský soud správně žalobu
podle ustanovení §68 písm. a) s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl. Je pak zcela právně
nevýznamné, že žalobce si odvolání proti napadenému prvostupňovému rozhodnutí podal
a bylo o něm posléze rozhodnuto odvolacím orgánem.
Vzhledem k tomu, že kasační stížností napadené usnesení krajského soudu je správné,
Nejvyšší správní soud podle ustanovení §110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. tuto nedůvodnou
kasační stížnost zamítl.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení §60 odst. 2 s. ř. s.,
neboť žalobce ve věci neměl úspěch a úspěšný žalovaný nemá v případě úspěchu ze zákona
právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. března 2004
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu