ECLI:CZ:NSS:2010:3.ANS.13.2010:109
sp. zn. 3 Ans 13/2010 - 109
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: J. H.,
proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Pardubicích, se sídlem Čechovo
nábřeží 1791, Pardubice, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2008, č. j.
ZKI PU-O-40/236/2008/7, a o ochraně proti nečinnosti žalovaného, o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 12. 4. 2010,
č. j. 52 Ca 9/2009 – 86,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou ze dne 4. 2. 2009 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne
25. 11. 2008, č. j. ZKI PU-O-40/236/2008/7, a ochrany proti nečinnosti žalovaného.
Dále požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, usnesením ze dne 25. 1. 2010,
č. j. 52 Ca 9/2009 – 54, zamítl návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce z řad advokátů, dále jím odmítl jeho žalobu a zamítl návrh na opravu svého usnesení
ze dne 12. 2. 2010, č. j. 52 Ca 9/2009 – 7. Žalobce podal proti usnesení ze dne 25. 1. 2010
kasační stížnost, v níž mimo jiné navrhl, aby krajský soud prohlásil doručení tohoto usnesení
za neúčinné podle ust. §50d odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
(dále jen „o. s. ř.“), neboť mu nebylo řádně a účinně doručeno nejenom pro vady na straně
doručujícího orgánu. Jako důkaz žalobce označil údaje obálky, v níž bylo usnesení odesláno.
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, usnesením ze dne 12. 4. 2010,
č. j. 52 Ca 9/2009 – 86, návrh žalobce na prohlášení doručení usnesení za neúčinné zamítl s tím,
že žalobce neuvedl žádný omluvitelný důvod, proč se nemohl s písemností seznámit. Za takový
důvod nelze považovat to, že obálka doručované písemnosti vykazovala vady. Tato skutečnost
by účastníku řízení nebránila v tom, aby se s obsahem písemnosti seznámil, což ostatně žalobce
učinil. Žalobce ani nespecifikoval, v čem by uvedené vady na straně doručujícího orgánu
měly spočívat, krajský soud pak žádné vady obálky neshledal.
Proti tomuto usnesení podal žalobce včas kasační stížnost z důvodů podle ust. §103
odst. 1 písm. a), b) c) d) a e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.).
Namítl, že krajský soud řádně nezjistil skutkový a právní stav věci provedením důkazu navrženým
žalobcem. Výrok usnesení je navíc nesrozumitelný, nepřezkoumatelný i zmatečný,
a proto je ho třeba nejprve opravit opravným usnesením. Žalobce dále navrhl prohlášení
doručení i tohoto usnesení za neúčinné, přičemž jako důkaz označil údaje obálky,
v níž bylo usnesení odesláno.
Podle ust. §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí,
jímž se pouze upravuje vedení řízení.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že usnesení o návrhu žalobce na prohlášení
doručení rozhodnutí za neúčinné je nutno považovat pouze za rozhodnutí upravující vedení
řízení. Takovými rozhodnutími jsou v zásadě usnesení vydávaná v průběhu řízení, nemající vliv
na rozhodnutí ve věci samé.
Nejvyšší správní soud má totiž za to, že při posouzení včasnosti kasační stížnosti podané
proti rozhodnutí krajského soudu, jehož účinné doručení bylo návrhem účastníka zpochybněno,
není vázán usnesením krajského soudu o tomto návrhu, a sám si posuzuje, kdy, případně
zda vůbec bylo rozhodnutí krajského soudu doručeno. Usnesení krajského soudu o návrhu
na prohlášení neúčinnosti doručení tudíž nemá vliv na rozhodnutí o kasační stížnosti, resp. na to,
zda bude jako včasná projednána. Odnětí možnosti brojit proti tomuto usnesení kasační stížností
tak účastníka řízení v jeho právech nikterak nezkracuje.
Na základě uvedeného proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost žalobce
podle ust. §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s ve spojení s §120 s. ř. s jako nepřípustnou odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 25. srpna 2010
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu