ECLI:CZ:NSS:2007:3.ANS.4.2006
sp. zn. 3 Ans 4/2006 - 28
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce
J. P., proti žalovanému Ministerstvu pro místní rozvoj se sídlem Staroměstské nám. 6,
Praha 1, o žalobě proti nečinnosti správního orgánu vedené u Městského soudu v Praze pod
sp. zn. 8 Ca 42/2006, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 12. 5. 2006 č. j. 8 Ca 42/2006 - 18,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 5. 2006 č. j. 8 Ca 42/2006 - 18 v řízení
o žalobě proti nečinnosti žalovaného zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních
poplatků. Městský soud v Praze zjistil, že žalobce pobírá starobní důchod ve výši 9425 Kč
měsíčně, je majitelem osobního automobilu rok výroby 1989 a poloviny řadového rodinného
domku, dluží na soudních poplatcích 6120 Kč a na nákladech řízení 34 775,60 Kč. Žalobce
nemá žádnou vyživovací povinnost.
Městský soud v Praze dospěl k závěru, že u žalobce nejsou splněny předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce žije ve smyslu zákona č. 463/1991 Sb.,
o životním minimu, nad úrovní životního minima, když podle ust. §3 odst. 2 písm. a)
a odst. 3 písm. a) tohoto zákona za částku potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních
životních potřeb občana se považuje 2360 Kč u ostatních občanů a za částku potřebnou
k zajištění nezbytných nákladů na domácnost se považuje 1940 Kč, jde-li o jednotlivce, tedy
celkem 4300 Kč. Podle závěru Městského soudu v Praze nejsou splněny podmínky ust. §36
odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
V podání, které lze z hlediska jeho obsahu považovat za kasační stížnost proti shora
uvedenému usnesení a které bylo podáno včas, žalobce poukázal na to, že jiný senát
Městského soudu v Praze v obdobné věci mu přiznal osvobození od soudních poplatků.
Žalobce je toho názoru, že v projednávané věci nemá být požadováno zaplacení soudního
poplatku, protože podle zákona č. 549/1991 Sb. jsou „tyto poplatné úkony osvobozeny
od poplatku §11 odst. 1g a též dle odst. 3 ve znění Osvobození podle odstavců 1 a 2
se vztahuje i na řízení o opravných prostředcích i na řízení o výkonu rozhodnutí.“
Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost
takto:Žaloba na ochranu proti
nečinnosti správního orgánu je předmětem soudního poplatku, nejde tedy o řízení,
které by bylo věcně osvobozeno od soudních poplatků. Ust. §11 zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, se na projednávanou věc nevztahuje. Ve správním soudnictví
jsou soudní poplatky vyměřovány podle položky 14a Sazebníku soudních poplatků,
který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. a projednávaná věc je zpoplatněna soudním
poplatkem ve výši 1000 Kč.
Podle ust. §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky,
může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků.
Z tohoto hlediska Městský soud v Praze posuzoval majetkové poměry žalobce a dospěl
k závěru, že majetkové poměry žalobce neodůvodňují jeho osvobození od soudního poplatku
a tento závěr zdůvodnil.
Samotná skutečnost, že v jiné věci jiný senát žalobci přiznal osvobození od soudního
poplatku, nezpůsobuje nezákonnost rozhodnutí v projednávané věci, neboť záleží zejména
na výši poplatku a na době jeho vyměření resp. okolnostech existujících v době tohoto
vyměření. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1
s. ř. s.).
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle ust. §60 odst. 1
s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. října 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu