ECLI:CZ:NSS:2011:3.AO.3.2011:41
sp. zn. 3 Ao 3/2011 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci navrhovatele:
občanské sdružení Ochránci zdravé přírody Libkova Voda, se sídlem Libkova Voda 3,
zastoupeného JUDr. Helenou Chudomelovou, advokátkou se sídlem Pirinská 3245, Praha 4,
proti odpůrci: Obec Libkova Voda, se sídlem Libkova Voda 62, zastoupenému
JUDr. Lubomírem Kolaříkem, advokátem se sídlem Svatovítské náměstí 132 , Pelhřimov,
o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č.1/2011 změny č. 4 územního plánu sídelního
útvaru Libkova voda, schváleného Zastupitelstvem obce Libkova Voda dne 28. 1. 2011,
takto:
I. Návrh se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1) Návrhem ze dne 20. 4. 2011 domáhá se navrhovatel zrušení opatření obecné povahy –
změny č. 4 územního plánu sídelního útvaru Libkova Voda. Navrhovatel je občanským
sdružením založeným dle zákona č. 83/1990 Sb. s celostátní působností, náplní jeho
činnosti je mimo jiné ochrana přírody a krajiny. Stanovy občanského sdružení byly vzaty
na vědomí Ministerstvem vnitra dne 23. 3. 2011.
2) Zmiňovaným opatřením obecné povahy byly nově vymezeny funkční plochy v územním
plánu obce, a to tak, že části pozemku pozemkové parcely KN 774/1, PK 774/6 dle LV ,
vedené jako orná půda v k.ú. Libkova Voda, vedené v územním plánu jako pole a louky,
jsou nově vedeny jako plocha výroby. Celková velikost plochy činí 3,5 ha, je umístěna
jihovýchodně od obce. Plocha je přístupná stávající účelovou komunikací přímo z obce
Libkova Voda a dále pak stávajícím sjezdem ze silnice III. třídy. Pozemek pozemkové
parcely KN 946/2, KN 910/2 a části pozemku KN 946/1 dle LV veden é jako orná půda,
dále pak části pozemku KN 922 dle LV vedeného jako trvalý travní porost a části pozemku
KN 909 dle LV vedeného jako zahrada v k.ú. Libkova Voda, které jsou v územním plánu
určeny jako plochy pro podnikatelskou činnost, jsou nově převedeny do zemědělského
půdního fondu a v územním plánu vedeny jako orná půda a louky. Velikost plochy
je 1,2 ha, dotčené pozemky se nachází jihozápadně od obce.
3) Opatření obecné povahy napadl navrhovatel především z toho důvodu, že odpůrce
při jeho přijímání a oznámení opakovaně porušil ustanovení správního řádu a stavebního
zákona, a to tím, že návrh opatření obecné povahy nebyl oznámen veřejnou vyhláškou,
ačkoliv §172 správního řádu ukládá odpůrci povinnost zveřejnit návrh opatření obecné
povahy s odůvodněním po projednání s dotčenými orgány a doručit ho veřejnou vyhláškou
podle §25 správního řádu, kterou měl vyvěsit po zákonem stanovenou dobu na své úřední
desce. Tím, že odpůrce nepostupoval zákonem předepsaným způsobem, „byla navrhovatelům
odňata možnost vyjádřit se k návrhu opatření obecné povahy a uplatnit své písemné připomínky v zákonné
lhůtě. Není pochyb o tom, že výstavba bioplynové stanice výrazným způsobem ovlivní život v obci Libkova
Voda a jejím okolí, a je nesporné, že navrhovatelé jako majitelé nemovitostí v Libkově Vodě a okolí jsou
přímo dotčeni opatřením obecné povahy č.1/2011, a to nejen v tom směru, že výkon jejich vlastnického
práva bude během výstavby a po jejím ukončení i po celou dobu provozu bioplynové stanice výrazně narušen
zvýšeným hlukem z nákladní dopravy, prachem s ní souvisejícím, pachovými imisemi, které budou
mít svůj původ v provozu bioplynové elektrárny a velmi komplikovanou dopravou do obce, do které vedou
jen tři úzké silnice 3. třídy, ale budou dotčeni i v tom směru, že tržní hodnota jejich nemovitostí,
nacházejících se v blízkosti bioplynové stanice, se značně sníží. Postupem odpůrce byli navrhovatelé
jako majitelé nemovitostí zkráceni na svých důležitých procesních právech a je ohroženo i jejich právo
vlastnické“.
4) Odpůrce dle navrhovatele dále nedodržel při změně územního plánu postup daný §52
a násl. stavebního zákona i v tom, že nejen návrh, ale i vlastní opatření obecné povahy
nebylo vydáno a doručeno formou veřejné vyhlášky podle §25 správního řádu a postupem
podle §173 správního řádu. Prosté oznámení o vydání opatření obecné povahy nenaplňuje
požadavky správního řádu, který odpůrci ukládá oznámení celého textu opatření
i s odůvodněním. Oznámení o vydání opatření obecné povahy navíc neobsahuje povinnou
informaci podle §20 odst.2 stavebního zákona, a to základní údaje o obsahu vydaného
opatření. Z obsahu není zřejmé, co je předměte m přijatého opatření obecné povahy.
5) Nejvyšší správní soud při posuzování návrhu nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky,
za nichž může jednat ve v ěci. V rámci uvedeného se zabýval nejprve aktivní procesní
legitimací navrhovatele. Již výše bylo uvedeno, že navrhovatel je občanským sdružením
založeným podle zákona. č. 83/1990 Sb. se zaměřením činnosti především na ochranu
přírody a krajiny. Jedná se tedy o právnickou osobu, která je samostatným nositelem
hmotných i procesních práv, odlišných od práv fyzických osob, které jsou jejími členy.
6) Ustanovení §101a odst. 1 s. ř. s. k otázce aktivní procesní legitimace stanoví, že návrh
na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je oprávněn podat ten, kdo tvrdí,
že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 21. 7. 2009,
č. j. 1 Ao 1/2009 – 120, publikovaným pod č. 1910/2009 Sb. (ve věci územního plánu obce
Vysoká nad Labem), uvedl: „Navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu
náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. Nestačí tedy, tvrdí-li navrhovatel,
že opatření obecné povahy či procedura vedoucího k jeho vydání jsou nezákonné, aniž by současně tvrdil,
že se tato nezákonnost dotýká jeho právní sféry. (…) Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude
tedy dáno, bude-li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry
příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci vůbec myslitelné, závisí na povaze
a předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, na padeným
návrhem na jeho zrušení. (…) V případě územních plánů musí navrhovatel především plausibilně tvrdit,
že existuje vztah mezi jeho právní sférou a územím, jež je územním plánem regulováno, a dále musí tvrdit,
že dotčení je z povahy věci myslitelné právě danou formou právní regulace, tj. územním plánem s jeho
předmětem, obsahem a způsobem regulace. (…) Výjimečně je též představitelné, aby aktivní procesní
legitimace byla dána i tehdy, tvrdí -li navrhovatel, který sám není vlastníkem nemovitosti ani nemá právo
k takové cizí věci na území regulovaném územním plánem, že jeho vlastnické právo nebo jiné absolutní
právo k nemovitosti nacházející se mimo území regulované úze mním plánem by bylo přímo dotčeno určitou
aktivitou, jejíž provozování na území regulovaném územním plánem tento plán (jeho změna) připouští.
Typicky půjde o vlastníka pozemku sousedícího s územím regulovaným územním plánem, který by mohl
být dotčen určitou aktivitou, jejíž vlivy se významně p rojeví i na jeho pozemku (např. exhalacemi, hlukem,
zápachem apod.) nebo které povedou k významnému snížení hodnoty jeho majetku.“ .
7) Rozšířený senát tak aktivní procesní legitimaci k podání návrhu v podstatě navázal na okruh
osob uvedených v §52 odst.2 stavebního zákona, jimž je umožněno v procesu pořizování
a schvalování územního plánu podávat námitky, s mírným rozšířením na subjekty, jejichž
nemovitosti se sice nenacházejí uvnitř řešeného území, u nichž však vzhlede m k charakteru
opatření přijatých v rámci územního plánu lze ve výjimečných případech předpokládat
dopad srovnatelný s dopadem na zákonem vymezenou skupinu.
8) Je zcela zřejmé, že navrhovatel podmínky zde uvedené neplní. Oprávnění občanských
sdružení zabývajících se ochranou přírody a krajiny je ve vnitrostátním právu vymezeno
pouze v ustanoveních §70 odst. 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
případně v §23 odst. 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
9) Podle prve uvedeného ustanovení (2) občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka,
jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen „občanské
sdružení“), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů
státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných
správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné
podle tohoto zákona. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lz e ji podávat
opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována. (3) Občanské sdružení je oprávněno
za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení, pokud oznámí
svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem
zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení.
10) Podle druhého z nich pak 10) občanské sdružení nebo obecně prospěšná společnost, jejichž
předmětem činnosti je ochrana životního prostředí, veřejného zdraví nebo kulturních
památek, nebo obec dotčená záměrem, pokud podaly ve lhůtách stanovených tímto
zákonem písemné vyjádření k dokumentaci nebo posudku, se mohou žalobou z důvodu
porušení tohoto zákona domáhat zrušení navazujícího rozhodnutí vydaného v řízení podle
zvláštních právních předpisů 1a), postupem podle soudního řádu správního 11a). Odkladný
účinek žaloby je vyloučen.
11) Z obou citovaných ustanovení i odkazů zde uvedených vyplývá, že občanská sdružení
mohou být účastníky správních řízení tam, kde mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody
a krajiny, a tudíž mohou případně podávat žaloby podle části třetí, hlavy druhé soudního
řádu správního s žalobní legitimací podle §65 odst. 2 s. ř. s. Z žádného ustanovení
ať již stavebního zákona, zákona na ochranu přírody a krajiny, zákona o posuzování vlivů
na životní prostředí, soudního řádu správního či z jiného právního předpisu, však nelze
dovodit jejich oprávnění podat návrh na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu
obce či jeho změny. Občanská sdružení zaměřená na ochranu přírody a krajiny nemají
žádná hmotná práva, která by mohla být přijatým územním plánem přímo dotčena, ani jim
zvláštní právní předpis nepřiznává v procesu přijímání územního plánu či jeho změny
nějaké speciální postavení. Občanská sdružení zde mohou pouze podávat připomínky
bez nároku na jejich vypořádání v rozhodnutí o námitkách, s výjimkou případů uvedených
v §23 stavebního zákona. O t akovýto případ se však u navrhovatele nejedná.
12) K tomu Nejvyšší správní soud dodává, že právo občanských sdružení na přístup k soudu
nelze dovodit ani z komunitárních předpisů či z tzv. Aarhuské úmluvy. Územní plán
je koncepcí ve smyslu čl. 7 Aarhuské úmluvy, právo na přístup k soudu, jež by se mohlo
k čl. 7 vztahovat, pak upravuje čl. 9 odst. 3 Úmluvy. Podle rozsudku Soudního dvora
Evropské unie ze dne 8. 3. 2011 ve věci C 240/09 však nemá uvedený článek v právu Unie
přímý účinek. Právo na přístup k soudu při přezkumu územních plánů tak zůstává výhradně
věcí příslušné vnitrostátní úpravy.
13) Pro úplnost pak Nejvyšší správní soud k věci ještě podotýká, že navrhovatel ve svém
návrhu dokonce žádné porušení hmotného či procesního práva, jež by jemu příslušelo,
ani netvrdí, ale v plném rozsahu hájí pouze hmotná a procesní práva jiných, fyzických osob
(viz. kurzivou vyznačená část odstavce 3). Podat návrh z důvodu porušení práv jiných
však ustanovení §101a odst. 1 s. ř. s. nepřipouští.
14) Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že návrh na zrušení opatření obecné povahy – změny
č. 4 územního plánu sídelního útvaru Libkova Voda byl podán osobou zjevně k tomu
neoprávněnou, jako takový ho proto podle ustanovení §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítl.
15) Podle ustanovení §101 d) odst. 5 s. ř. s. nemá v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné
povahy žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 25. května 2011
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu