ECLI:CZ:NSS:2008:3.AS.29.2008:60
sp. zn. 3 As 29/2008 - 60
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: TJ Sokol
Dolní Beřkovice, se sídlem Nádražní 263, Doln í Beřkovice, zastoupeného JUDr. Vladimírem
Hlinčíkem, advokátem se sídlem Ženíškova 2124/8, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad
Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství , Zborovská 11, Praha 5,
o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 9. 2007, č.j. 123137/2007/KÚSK/OŽP/Št,
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2008,
č. j. 10 Ca 345/2007 – 35,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) v záhlaví uvedené
usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
Krajského úřadu Středočeského kraje, ze dne 14. 9. 2007, č. j. 123137/2007/KÚSK/OŽP/Št.
Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti výroku rozhodnutí Městského úřadu
Mělník, ze dne 2. 7. 2007, č. j. 2 603/ZP/06/DIMA, jímž byla stěžovateli uložena pokuta ve výši
7000 Kč, a současně zrušil výrok tohoto rozhodnutí, jímž bylo stěžovateli uloženo provedení
náhradních opatření, a věc v této části vrátil prvoinstančnímu orgánu k novému projednání.
Městský soud v Praze ze správního spisu zjistil, že napadené rozhodnutí bylo stěžovateli
doručeno dne 18. 9. 2007. Zásilku za stěžovatele převzal pan G ., který převzetí zásilky stvrdil na
poštovní dodejce svým podpisem a otiskem razítka stěžovatele.
Dvouměsíční lhůta pro podání žaloby v daném případě uplynula v pondělí dne
19. 11. 2007. Žaloba je datována teprve dnem 20. 11. 2007, k poštovní přepravě byla předána dne
22. 11. 2007 a krajskému soudu doručena dne 23. 11. 2007. Z uvedeného vyplývá, že lhůta dvou
měsíců uplynula marně. Soud proto žalobu odmítl.
Podanou kasační stížností napadl stěžovatel usnesení Městského soudu v Praze z důvodu
podle ust. §103 odst. 1 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s. “). Uvedl, že žalovaný mu napadené rozhodnutí doručoval do vlastních
rukou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Pan H. G., sekretář oddílu kopané TJ
Sokol Dolní Beřkovice, který písemnost dne 18. 9. 2007 přijal, však nebyl osobou, která by byla
v souladu s ust. §21 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, oprávněna písemnost
doručovanou do vlastních rukou převzít, neboť nebyl oprávněn činit úkony jménem právnické
osoby podle ust. §30 správního řádu, resp. ust. §21 zákona č. 99/1993 Sb. , občanského
soudního řádu, ani nebyl statutárním orgánem k převzetí písemnosti pověřen. Na tom nic nemění
skutečnost, že pan G. byl ochoten zásilku převzít a její převzetí stvrdil na poštovní dodejce svým
podpisem a otiskem razítka stěžovatele. Tento post up by podle stěžovatele odpovídal doručování
podle ust. §21 odst. 4 správního řádu, tedy doručování nikoli do vlastních rukou. Stěžovatel sice
měl možnost seznámit se s obsahem správního rozhodnutí, avšak pan G. jej nesprávně
informoval o datu přijetí rozhodnutí tak, že nastalo dne 25. 9. 2007. V důsledku toho stěžovatel
zmeškal zákonnou lhůtu k podání žaloby. Domnívá se však, že by důsledky nesprávného postupu
při doručování rozhodnutí neměly jít k jeho tíži. V daném případě měla být písemnost uložena
podle ust. §23 odst. 2 správního řádu, neboť pan G. nebyl osobou, které by bylo možné doručit,
a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle ust. §21 správního
řádu. Podle stěžovatele by takto nebylo rozhodnutí doručeno dne 18. 9. 20 07, ale ve lhůtě
následujících 10 dnů. Stěžovatel by lhůtu k podání žaloby nezmeškal, neboť by nebyl závislý na
nesprávné informaci o datu doručení správního rozhodnutí od osoby neoprávněné k jejímu
převzetí, resp. pokud by lhůtu zmeškal i v takovém případě, nemohl by se dovolávat
nezákonného postupu při doručovaní. Na základě uvedeného stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší
správní soud usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Městského soudu v Praze
z hlediska uplatněného stížního bodu a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost
není důvodná.
Podle ust. §21 odst. 2 správního řádu jsou písemnost, která se právnické osobě doručuje
do vlastních rukou, oprávněny převzít orgány a osoby uvedené v ust. §30 správního řádu nebo
jiné osoby, které byly pověřeny písemnosti přijímat.
Nejvyšší správní soud neshledal pochybení ani v postupu žalovaného, ani v postupu
držitele poštovní licence. Žalovaný písemnost zaslal na adresu „TJ Sokol Dolní Beřkovice,
Nádražní 263, 277 01 Dolní Beřkovice,“ a na této adrese ji převzal pracovník,
který ji kromě svého příjmení a podpisu opatřil i otiskem razítka stěžovatele jako právnické
osoby. Za této situace držitel poštovní licence nepochybil, jestliže tuto osobu považoval za toho,
kdo je oprávněn za stěžovatele přijímat písemnosti, a dále již nezkoumal, zda má pracovník
příslušné pověření či zda je např. statutárním orgánem právnické osoby. Je věcí právnické osoby
zajistit, aby převzetí písemnosti doručované do vlastních rukou nemohla v místě jejího sídla učinit
jiná osoba, než která je k tomu oprávněna podle ust. §21 správního řádu.
Podle Nejvyššího správního soudu nelze mít v projednávaném případě pochybnosti
o řádném doručení rozhodnutí žalovaného i vzhledem k tomu, že pan G . rovněž převzal dne 11.
7. 2007 prvoinstanční správní rozhodnutí a dále veškeré soudní písemnosti: Dne 11. 12. 2007
jmenovaný převzal usnesení Městského soudu v Praze č. j. 10 Ca 345/2007 - 15, ze dne
6. 12. 2007, jímž byl stěžovatel vyzván k osvědčení, že je právnickou osobou, a usnesení
č. j. 10 Ca 345/2007 - 16, z téhož dne, jímž byl stěžovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku,
dále dne 21. 2. 2008 převzal poučení stěžovatele jako účastníka řízen í v souladu s ust. §8 odst. 5
s. ř. s. a ust. §51 s. ř. s., a vyjádření žalovaného, a konečně dne 11. 3. 2008 převzal samotné
usnesení Městského soudu v Praze o odmítnutí žaloby. Uvedené písemnosti pan G . převzal poté,
co byly z důvodu nezastižení adresáta uloženy u provozovatele poštovních služeb.
Nejvyšší správní soud proto posoudil tvrzení stěžovatele, že rozhodnutí žalovaného převzala
neoprávněná osoba, jako nevěrohodné.
Nejvyšší správní soud dodává, že pokud by přisvědčil stěžovateli, že pan G. nebyl osobou
oprávněnou k převzetí písemností doručovaných do vlastních rukou stěžovatele, nebylo by
možné rozhodnutí správních orgánů ani usnesení Městského soudu v Praze o odmítnutí žaloby
považovat za doručené, a žalobu i kasační stížnost stěžovatele by by lo nutno odmítnout jako
předčasně podané.
Nejvyšší správní soud uzavřel, že napadené usnesení Městského soudu v Praze netrpí
nezákonností z důvodu tvrzeného stěžovatelem podle ust. §103 odst.1 písm. e) s. ř. s. Městský
soud v Praze rozhodl v souladu se z ákonem, jestliže žalobu odmítl jako opožděně podanou,
když vycházel z toho, že stěžovateli bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 18. 9. 2007,
a žaloba tak byla podána po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty. Nejvyšší správní soud
proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá tudíž právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti ze zákona (§60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.). Žalovaný měl ve věci úspěch,
nevznikly mu však náklady řízení o kasační stížnosti přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti.
Soud mu proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (§60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. července 2008
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu