ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.187.2005
sp. zn. 3 Azs 187/2005 – 52
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: R.
B., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
27. 7. 2004 č. j. 15 Az 707/2003 – 28, o kasační stížnosti Mgr. Aleny Abbidové, advokátky
se sídlem Chodská 12, Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
8. 12. 2004 č. j. 15 Az 707/2003 – 35,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 12. 2004
č. j. 15 Az 707/2003 – 35 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu
řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 8. 12. 2004 ustanovil Krajský soud v Ústí nad Labem advokátku
Mgr. Alenu Abbidovou jako zástupkyni žalobce pro řízení o kasační stížnosti proti rozsudku
Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 7. 2004 č. j. 15 Az 707/2003 – 28. Soud zjistil,
že žalobce sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je vyžadováno pro výkon
advokacie, a dále, že jeho majetkové a výdělečné poměry neumožňují, aby si zvolil zástupce
pro řízení o kasační stížnosti sám. Vzhledem k tomu, že při absenci právního vzdělání žalobce
je jeho zastoupení advokátem povinné podle ust. §105 odst. 2 s. ř. s., ustanovil mu soud
zástupce ex offó. V poučení citovaného usnesení je uvedeno, že je proti němu přípustná
kasační stížnost z důvodů uvedených v ust. §103 odst. 1 s. ř. s. Usnesení je podepsáno M. B,
soudní tajemnicí.
Ve včas podané kasační stížnosti ustanovená advokátka Mgr. Alena Abbidová namítá,
že dle jejího názoru usnesení obsahuje nesprávné poučení, neboť podle ust. §104 odst. 3
písm. b) s. ř. s. není kasační stížnost přípustná proti rozhodnutí soudu, kterým se toliko
upravuje vedení řízení. Stěžovatelka má tedy za to, že řádným opravným prostředkem
proti napadenému usnesení je v souladu s dotčenými ustanoveními o. s. ř. odvolání. Žádá
proto, aby soud přehodnotil obsah napadeného usnesení a toto v rámci své pravomoci opravil
tak, že bude obsahovat správné poučení. Stěžovatelka pak současně žádá soud o to,
aby její podání bylo považováno za uplatnění řádného opravného prostředku
proti napadenému usnesení v popsaném smyslu, tedy za odvolání. Konkrétní důvody
pro uplatnění opravného prostředku pak spočívají ve skutečnosti, že hodnocení skutkové
podstaty, ze které vycházel soud při ustanovování zástupce ve věci řízení o kasační stížnosti
(žalobce R. B.), proběhlo naprosto formálně, tedy zřejmě pouze s ohledem na místo hlášení
stěžovatele k pobytu. Pro jakýkoliv přímý kontakt ustanoveného právního zástupce se
stěžovatelem zbývá toliko písemná forma. Samotné řízení o kasační stížnosti je co do druhu
řízení vysoce formálním, závisícím především na hodnocení dřívějšího postupu soudu prvního
stupně, resp. hodnocení postupu žalovaného soudem prvého stupně. Za účelem zjištění
podkladů pro řádné uplatnění kasační stížnosti je tedy prioritní opakované studium soudního
spisu u Krajského soudu v Ústí nad Labem, což představuje opakované cesty Praha – Ústí
nad Labem a zpět. Z hlediska hospodárnosti řízení je vhodnější ustanovení zástupce z řad
advokátů v místě sídla rozhodujícího orgánu a nikoliv advokáta v místě hlášení stěžovatele
k pobytu. Je tedy zřejmé, že v rozhodování o ustanovení zástupce stěžovateli převládl
formální princip, který nemá oporu ve skutečnostech vyplývajících ze spisového materiálu
a nebyl zohledněn skutečný stav věci ani druh řízení, pro které byl zástupce ustanoven.
V případě, že by toto podání bylo posuzováno jako kasační stížnost, uplatňuje
jím stěžovatelka s ohledem na výše uvedené důvody podle ust. §103 odst. 1 písm. b) a d)
s. ř. s. Závěrem navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.
Dříve, než Nejvyšší správní soud přistoupil k věcnému přezkoumání napadeného
usnesení, musel nejprve uvážit, zda je kasační stížnost proti rozhodnutí o ustanovení advokáta
přípustná. Podle §104 odst. 1 až 3 s. ř. s. je nepřípustná kasační stížnost ve věcech volebních
a ve věcech místního referenda, dále kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku
o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu a rovněž kasační stížnost směřující
proti rozhodnutí, jimiž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno
Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno,
že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu. Dále není
přípustná kasační stížnost proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení
nebo která jsou podle své povahy dočasná. Bylo tak třeba dle námitky stěžovatelky posoudit,
zda rozhodnutí o ustanovení advokáta není rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení
řízení. K této otázce zaujal Nejvyšší správní soud následující právní názor: Rozhodnutí,
jimiž se pouze upravuje vedení řízení, jsou v zásadě usnesení vydaná v průběhu řízení,
která nemají vliv na rozhodnutí o věci samé. Jedná se tak o rozhodnutí, u kterých odnětí
možnosti brojit proti nim kasační stížností stěžovatele v jeho právech účastníka řízení nikterak
nezkracuje. Stručně řečeno jde o rozhodnutí méně významná, která nezavazují ani soud,
protože je může změnit. Nepochybně je rozhodnutím upravujícím pouze vedení řízení
např. rozhodnutí, jímž se přiznává osvobození od soudních poplatků, rozhodnutí o spojení
věci ke společnému řízení nebo o vyloučení věci k samostatnému projednání, rozhodnutí
o prominutí pořádkové pokuty, rozhodnutí o prodloužení lhůty, příp. rozhodnutí o zamítnutí
návrhu na provedení důkazů. Dle názoru Nejvyššího správního soudu však rozhodnutím,
jímž se pouze upravuje vedení řízení, není rozhodnutí o ustanovení advokáta pro řízení
o kasační stížnosti, neboť jde o rozhodnutí jímž se odstraňuje nedostatek povinného právního
zastoupení účastníka podle ust. §105 odst. 2 s. ř. s. a ve svém důsledku tedy nedostatek
podmínek řízení podle ust. §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Kasační stížnost proti takovémuto
usnesení tedy je přípustná, naopak není přípustno odvolání, neboť takovýto institut soudní řád
správní mezi opravnými prostředky neupravuje.
Dále musel Nejvyšší správní soud určit rozsah své přezkumné činnosti.
Podle ust. §109 odst. 3 s. ř. s. je Nejvyšší správní soud vázán důvody kasační stížnosti;
to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné [§103 odst. 1 písm. c)] nebo bylo zatíženo
vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené
rozhodnutí nepřezkoumatelné [§103 odst. 1 písm. d)], jakož i v případech, kdy je rozhodnutí
správního orgánu nicotné.
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem je zmatečné. Podle ust. §35 odst. 7
s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků,
a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením
zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby
uvedené v odst. 2 platí v takovém případě stát.
Jak vyplývá z výše cit. ustanovení, má pravomoc k vydání rozhodnutí o ustanovení
zástupce předseda senátu. Ten může podle ust. §6 odst. 3 zákona č. 37/1992 Sb. pověřit
justiční čekatele a soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných ve správním soudnictví
samostatně vykonávali jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení
předsedovi senátu. Uvedené ustanovení uvádí taxativní výčet těchto úkonů a jsou jimi:
a) sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů, b) vyřizování dožádání v jednoduchých
věcech s výjimkou dožádání ve styku s cizinou, c) úkony při odstraňování vad podání,
zejména výzvy k odstranění konkrétních vad a upozornění na následky spojené
s jejich neodstraněním, d) úkony při přípravě jednání, e) doručení stejnopisu žaloby
žalovanému a osobám zúčastněným na řízení, uložení žalovanému nebo jiným osobám
anebo úřadům předložit ve stanovené lhůtě správní spisy a své vyjádření k žalobě
nebo stanovisko k věci, f) vyrozumění osob, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné
na řízení, o probíhajícím řízení, poučení těchto osob o jejich právech a výzvy těmto osobám
k oznámení, zda budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení, g) zjišťování pobytu
žalobce v řízení ve věcech azylu a h) vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení.
Ve výčtů úkonů, jež může vykonávat z pověření předsedy senátu soudní tajemnice,
není uvedeno rozhodování o ustanovení zástupce účastníku pro řízení o kasační stížnosti.
Takovéto rozhodnutí přitom nelze zahrnout ani pod úkony při odstraňování vad podání,
neboť absence povinného právního zastoupení není svojí povahou vadou podání
odstranitelnou postupem podle ust. §37 odst. 5 s. ř. s., ale nedostatkem podmínek řízení
podle ust. §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. V daném případě však rozhodnutí o ustanovení zástupce
bylo soudní tajemnicí Krajského soudu v Ústí nad Labem vydáno. Soud tak byl
při rozhodování ve věci nesprávně obsazen, což zakládá zmatečnost podle ust. §103 odst. 1
písm. c) s. ř. s. Ke zmatečnosti rozhodnutí přihlíží Nejvyšší správní soud na základě ust. §109
odst. 3 s. ř. s. z úřední povinnosti. V dalším se proto již nemohl zabývat věcnými námitkami
uplatněnými stěžovatelkou. Z důvodu zmatečnosti Nejvyšší správní soud podle ust. §110
odst. 1 s. ř. s. napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil a věc vrátil
tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm je krajský soud vázán právním názorem soudu tak,
že rozhodnutí o ustanovení zástupce stěžovateli R. B. pro řízení o kasační stížnosti vydá
předseda senátu příslušný podle rozvrhu práce. Zcela na úvaze krajského soudu ponechává
Nejvyšší správní soud otázku, zda tímto zástupcem bude po posouzení jejich námitek znovu
ustanovena advokátka Mgr. Alena Abbidová či jiný advokát.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 3. srpna 2005
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu