ECLI:CZ:NS:2010:3.TDO.1010.2010.1
sp. zn. 3 Tdo 1010/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. srpna 2010 o dovolání podaném J. R., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 4 To 665/2009 ze dne 18. 1. 2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 1 T 3/2009, takto:
Podle §265k odst. 1 trestního řádu se usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 4 To 665/2009 ze dne 18. 1. 2010 zrušuje .
Podle §265k odst. 2 věta druhá trestního řádu se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 trestního řádu se Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Mostě sp. zn. 1 T 3/2009 ze dne 28. 5. 2009 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s dozorem.
V předmětné věci podal J. R. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením sp. zn. 4 To 665/2009 ze dne 18. 1. 2010 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal J. R. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. d), písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že se nemohl zúčastnit veřejného zasedání konaného v jeho věci odvolacím soudem dne 18. 1. 2010, když mu nebylo doručeno předvolání k němu, neboť to bylo zasláno na adresu M., V., kde již nebydlel a to bylo soudu známo. Přitom dne 9. 11. 2009 bylo konáno veřejné zasedání odvolacího soudu za jeho přítomnosti a v občanském průkazu, který předložil, byla uvedena adresa jeho bydliště a to M., T. B., a tato skutečnost byla zaznamenána soudem do protokolu o veřejném zasedání. Pokud by tedy byl předvolán na tuto adresu (na níž se také zdržoval), jistě by se veřejného zasedání zúčastnil. Uzavřel tak s tím, že došlo k porušení jeho práva být přítomen projednání své věci soudem a je tak důvodně dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. pak stručně uvedl, že odkazuje na obsah svého (ve věci podaného) odvolání a závěrečný návrh svého obhájce při veřejném zasedání konaném odvolacím soudem dne 18. 1. 2010. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) podle §265k odst. 1 tr. ř. „zrušil napadená rozhodnutí a věc přikázal Okresnímu soudu v Mostě, shledá-li důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., popřípadě Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pokud shledá za důvodný pouze důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. d) tr. ř.“ Uvedl také, že žádá předsedu senátu soudu prvního stupně o to, aby podal Nejvyššímu soudu návrh na odložení výkonu rozhodnutí plynoucího z citovaných rozhodnutí soudů.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolatel byl o termínu veřejného zasedání (na den 18. 1. 2010) pouze vyrozuměn (nikoli předvolán jak uvádí dovolatel). Přitom takovéto vyrozumění bylo odesláno na adresu M., V., což byla adresa, kterou dovolatel uváděl v rámci předmětného trestního řízení a byla takto dána ve smyslu §55 odst. 1 písm. c) tr. ř. Pokud dovolatel změnil adresu svého bydliště, bylo jeho povinností na tuto skutečnost soud upozornit. To však neučinil a to ani v rámci veřejného zasedání konaného odvolacím soudem již dne 9. 11. 2009, kdy předsedkyni senátu předložil k ověření totožnosti svůj občanský průkaz. Přitom pro uvedený účel postačuje shlédnutí strany s fotografií, jménem a příjmením, jakož i datem narození, když adresa bydliště je uvedena až na rubu tohoto dokumentu. Přitom z protokolu o konání tohoto veřejného zasedání nelze potvrdit, že by dovolatel poskytl údaj o změně své adresy či tato skutečnost byla výslovně konstatována soudem. Za těchto okolností má státní zástupkyně za to, že postup odvolacího soudu byl v uvedeném směru správný (zákonný), když šlo o vyrozumění o veřejném zasedání a bylo tak možno postupovat podle §64 odst. 2, 3 tr. ř. s příslušnou fikcí doručení při nezastižení adresáta. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. státní zástupkyně poukázala na to, že ve skutečnosti se jedná o tzv. bianco dovolání, které neobsahuje potřebné náležitosti a bylo tedy povinností soudu prvního stupně vyzvat dovolatele k odstranění příslušných vad dovolání postupem podle §265h odst. 1 tr. ř. S ohledem na ve věci uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.
Na tomto místě je nezbytné připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v §265b tr. ř. Je tedy nutné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. spočívá v tom, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo veřejném zasedání. Je proto dán tehdy, jestliže v rozporu se zákonem bylo hlavní líčení nebo veřejné zasedání konáno v nepřítomnosti obviněného, ačkoliv měla (a mohla) být jeho přítomnost umožněna nebo zajištěna. Případný nesprávný postup soudu v uvedeném směru by znamenal, že obviněný byl krácen ve svém právu vyjádřit se k prováděným důkazům či jejich provedení navrhovat, především však v právu, aby jeho věc byl projednána v jeho přítomnosti. Je sice pravdou, že dovolatel byl o konání veřejného zasedání odvolacího soudu dne 18. 1. 2010 pouze vyrozumíván (nikoli předvolán) a lze tedy v rámci doručování písemnosti obsahující vyrozumění o veřejném zasedání postupovat podle §64 odst. 2 tr. ř. s možností tzv. fikce doručení. Ze spisového materiálu a listin v něm obsažených (spis Okresního soudu v Mostě sp. zn. 1 T 3/2009) však vyplývá, že obviněný si vyzvedával jednotlivé písemnosti v rámci trestního řízení v posuzované věci na adrese M., V. až do doby, kdy mu byl doručován citovaný rozsudek soudu prvního stupně. Příslušná doručenka obsahuje sice adresu M., V., avšak ve spisu je na č. l. 57 zřetelný přípis Policie České republiky, obvodní oddělení Most, ze kterého plyne, že na žádost Okresního soudu v Mostě byla doručena písemnost dne 7. 9. 2009 (rozsudek) a to na adresu M., B., do vlastních rukou, když tuto informaci obdržel soud dne 21. 9. 2009. Tomu odpovídá i doručenka s podpisem dovolatele a s totožným datem převzetí, i když ještě s adresou M., V., když těmto skutečnostem koresponduje i ve spisu (č. l. 53) založený doklad o tom, že se nepodařilo citovaný rozsudek na adresu M, V., dovolateli doručit s poznámkou zpět. Přitom ani vyrozumění o konání veřejného zasedání dne 9. 11. 2009 nebylo dovolateli doručeno se sdělením poštovního doručovatele, že adresát se z místa na které bylo doručováno odstěhoval, přičemž i tuto informaci měl odvolací soud k dispozici. Přitom již další písemnosti po konání veřejného zasedání ze dne 18. 1. 2010 dovolatel přebíral na adrese M., T. B. Lze tedy uzavřít, že v době, kdy odvolací soud nařizoval ve věci dovolatele na den 18. 1. 2010 veřejné zasedání, měl k dispozici dostatek informací o skutečném bydlišti dovolatele na adrese M., T. B., a tedy potřebný předpoklad k tomu, aby umožnil dovolateli zúčastnit se veřejného zasedání konaného v jeho věci. Pokud přesto vyrozumění o veřejném zasedání na den 18. 1. 2010 zaslal dovolateli na adresu, na které se již zjevně nezdržoval, porušil tak jeho právo, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a v konečném důsledku zasáhl i jeho ústavní právo obsažené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Nic na tom nemění ani skutečnost, že o uvedeném veřejném zasedání byl pouze vyrozuměn a nikoli k němu předvolán. Za uvedených okolností byl takto označený dovolací důvod uplatněn nejenom právně relevantně, ale i důvodně.
K uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze přitom souhlasit se závěry státní zástupkyně, kdy při novém projednání věci bude namístě, aby uvedeným způsobem případně postupoval jak dovolatel, tak i soud prvního stupně.
Nejvyšší soud tedy shledal, že v posuzované věci bylo v uvedeném směru podané dovolání důvodné, a proto napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 4 To 665/2009 ze dne 18. 1. 2010 zrušil. Současně také zrušil další rozhodnutí na zrušenou část usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. potom Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Projednávaná věc se tak vrací do stádia, kdy Krajský soud v Ústí nad Labem bude muset odvolání obviněného znovu projednat, přičemž v novém řízení bude postupovat v souladu s právním názorem, který k projednávaným procesním otázkám ve svém rozhodnutí zaujal Nejvyšší soud (§265s odst. 1 tr. ř.). Protože předseda senátu soudu prvního stupně nepředložil návrh na odložení výkonu rozhodnutí, tak o něm Nejvyšší soud ani nejednal.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 31. srpna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka