ECLI:CZ:NS:2012:3.TDO.1138.2012.1
sp. zn. 3 Tdo 1138/2012 -42
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. října 2012 o dovolání podaném L. M. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 To 37/2012 ze dne 14. května 2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 4 T 7/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni sp. zn. 4 T 7/2011 ze dne 30. 1. 2012 byla dovolatelka uznána vinnou pokračujícím zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, účinného od 1. 1. 2010, dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za tento trestný čin byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání osmi roků a pro jeho výkon byla zařazena do věznice s ostrahou. Dále jí byl uložen trest propadnutí věci, a to věci přesně specifikované v citovaném rozsudku. Současně byla podle §226 písm. a) trestního řádu (dále jen tr. ř.) zproštěna obžaloby pro skutek, ve kterém byl obžalobou spatřován pokračující zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla stíhána.
O odvolání L. M. proti tomuto rozsudku rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze rozsudkem sp. zn. 11 To 37/2012 ze dne 14. května 2012 tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o vině v jeho odsuzující části a v důsledku toho v celém výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že uznal L. M. vinnou zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. c) tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za výše uvedený zvlášť závažný zločin byla dovolatelka odsouzena k trestu odnětí svobody ve výši 5 let a pro jeho výkon zařazena do věznice s ostrahou. Dále jí byl uložen trest propadnutí věci, a to věci přesně specifikované v citovaném rozsudku.
Proti tomuto rozsudku Vrchního soudu v Praze podala L. M. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedla, že odvolací soud dostatečně nezdůvodnil, proč se rozhodl její jednání kvalifikovat jako zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy spáchaný ve značném rozsahu, když se řádně nezabýval skutečnostmi rozhodnými pro odlišení hranice mezi značným rozsahem, větším rozsahem a eventuálně množstvím větším než malým. Poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu, ze které plyne, že nelze zaměňovat „větší rozsah“ za „značný rozsah“. Shrnula, že pod ustanovení §283 odst. 1 tr. zákoníku spadají případy nedovolené výroby a distribuce omamných látek v množství „větším než malém“ a „ve větším rozsahu“ (u dospělých konzumentů drog), s tím, že judikaturou Nejvyššího soudu byla stanovena jako množstevní hranice drogy hmotnost 150 g směsi s minimálně 20 g účinné látky. Uvedla tedy, že pokud má odvolací soud za prokázaný prodej heroinu ve výši nejméně 269,6 g, je nutné zkoumat i podíl účinné látky. Zde dovolatelka vyjádřila svůj postoj k tomu, že odvolací soud uvedl, že u svědků M., Ch. a Y. se nepodařilo zjistit množství prodané drogy s tím, že uvedla vlastní způsob výpočtu takto prodané drogy a celkové množství upravila na 290,6 g směsi. Vzhledem ke skutečnosti, že takto vedená námitka je namířena de facto v neprospěch dovolatelky, dovolací soud k ní v rámci podaného dovolání nemohl přihlížet. Dále poukázala na to, že heroin zajištěný při domovní prohlídce byl předložen k odbornému vyjádření z oboru kriminalistiky, specializace chemie, fyzikální chemie, kde byla zjišťována čistota jednotlivých zajištěných vzorků s tím, že i v případě nejvyšší koncentrace, tedy 2,7 %, by množství účinné látky bylo 8,25 g čisté báze heroinu. Uzavřela tedy, že je zřejmé, že není splněna druhá definiční složka znaku „větší rozsah“ (správně zřejmě „značný rozsah“) a jedná se tak pouze o naplnění všech znaků skutkové podstaty označeného trestného činu podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, když chybějící požadované množství nelze v daném případě nahradit ani dalšími okolnostmi případu. Uvedená skutečnost by se následně promítla i v uloženém trestu. Vzhledem k výše uvedenému proto navrhla, aby Nejvyšší soud „napadené rozhodnutí zrušil ve výroku o vině, jako i ve výroku o trestu a ve věci sám rozhodl dle §265m odst. 1 tr. řádu.“
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupce). V tomto svém vyjádření uvedl, že z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se jeví jako formálně právně relevantní námitka dovolatelky v tom, že jejím jednáním nebyl naplněn znak značného rozsahu ve smyslu §283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, avšak i přesto, že takto dovolatelka formálně zpochybňuje hmotně právní kvalifikaci předmětných skutků, dle názoru státního zástupce tato námitka deklarovanému dovolacímu důvodu neodpovídá. To proto, že dovolatelka svou námitku nenaplnění znaku „spáchání činu ve značném rozsahu“ opírá v podstatě o skutečnost, že jí distribuovaná substance vykazovala do té míry nízký obsah účinné látky (diacetylmorfinu báze), že celkové množství této látky bylo významně nižší, než judikatura pro naplnění znaku značného rozsahu požaduje. V tomto směru však dovolatelka předestírá alternativní skutkový děj, když bez konkrétní vazby na skutková zjištění soudů zpětně propočítává kvalitu látky, která u ní byla zajištěna, na látku, kterou distribuovala v minulosti jednotlivým v rozsudku uvedeným odběratelům. Zde je však třeba dle státního zástupce zdůraznit, že koncentrace účinné látky diacetylmorfinu ve vztahu k většině odběratelů, jimž drogu prodávala, soudy zjištěna nebyla. Námitka obviněné tak není založena na soudy zjištěném skutkovém stavu, ale na skutkovém stavu, který je toliko konstruktem dovolatelky na základě jejího vlastního výkladu provedených důkazů. Takto pojatá námitka tedy nemůže obsahově uplatněný dovolací důvod ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. naplnit. I v případě, pokud by námitky dovolatelky byly ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu shledány právně relevantními, považuje státní zástupce dovolání za zjevně neopodstatněné. Právě v případech, kdy z provedeného dokazování nelze dovodit konkrétní objem účinné látky, což je pro případy obdobného druhu zcela typické, vystupují do popředí judikaturou požadovaná další kritéria pro posouzení rozsahu uvedené trestné činnosti. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že pojem rozsah nelze redukovat na samotné množství, a to tím spíše, pokud konkrétní množství účinné látky vůbec zjistit nelze (tato je již zkonzumována). Státní zástupce tak poukázal na skutečnost, že dovolatelkou zastávaný názor by v praxi nutně znamenal, že v případech, kdy není koncentrace účinné látky zjištěna, by se vždy jednalo o naplnění základní skutkové podstaty, bez ohledu na skutečný rozsah trestné činnosti. V případě distribuce omamných a psychotropních látek bez jejich konkrétního zajištění by tak bylo v podstatě vyloučeno posouzení jednání pachatele podle okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby [dle §283 odst. 2 písm. c), §283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku]. Právě při zohlednění dalších kritérií určujících rozsah trestné činnosti spojené s nedovolenou distribucí omamné látky heroin, lze v jednání L. M. spatřovat naplnění znaku „ve značném rozsahu“ ve smyslu ustanovení §283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. V případě posouzení celkového rozsahu její činnosti je dle státního zástupce namístě odhlédnout od mechanických kvantitativních hledisek, resp. proporcionálních vodítek, na něž dovolatelka poukazuje. Spáchání činu ve značném rozsahu tak lze dovodit především délkou doby páchání trestné činnosti, majetkovým profitem s přihlédnutím k množství drogy, s níž obviněná pro účely jejího dalšího prodeje disponovala, které natolik značně převýšilo jednotlivou denní dávku, že bylo potencionálně způsobilé ohrozit na zdraví větší počet osob, jakož i značně převýšilo množství větší než malé. Při posouzení ohrožení dalších osob je přitom nutno zdůraznit i povahu samotné omamné látky diacetylmorfinu (heroinu), o němž je známo, že způsobuje relativně silnou fyzickou závislost již v případě užití několika málo (5 - 10) dávek. Zdůraznil, že zanedbatelná není ani celková částka, kterou obviněná prokazatelně za distribuovanou drogu utržila, která přesahuje 250.000 Kč, přičemž konkrétní finanční objem byl zjištěn pouze u části odběratelů. Konkrétní míra a intenzita projednávané trestné činnosti obviněné, zejména pak s přihlédnutím k opakovanosti, dlouhodobosti, množství zákazníků a objemu obchodu, dosáhly dle názoru státního zástupce stupně, který bylo namístě posoudit již jako nadstandardní, což činí jednání dovolatelky závažnějším a v celkovém souhrnu naplňujícím další relevantní kritéria rozhodná pro posouzení jejího jednání jako jednání ve značném rozsahu. Právní kvalifikace Vrchního soudu v Praze tudíž dle názoru státního zástupce odpovídá aplikované kvalifikované skutkové podstatě. Pokud jde o námitky, které dovolatelka vztahuje ke svému právu na spravedlivý proces, z jejich formulace je zřejmé, že přímou vazbu na toto základní právo obviněné nemají, když prostřednictvím tvrzeného porušení práva na spravedlivý proces se dovolatelka v podstatě domáhá pouze přehodnocení výměry uloženého trestu odnětí svobody. Námitky proti výměře trestu však obsahově uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají, když proti výroku o trestu lze zásadně brojit toliko prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Tento dovolací důvod však obviněná vůbec neuplatnila, nehledě na skutečnost, že zcela zjevně v jejím případě naplněn nebyl. Státní zástupce tak dospěl k závěru, že dovolání L. M., přestože se formálně opírá o dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., fakticky vychází z jiného skutkového stavu, než který ve věci zjistily soudy obou stupňů. Dovolání je tak podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto státní zástupce navrhl, aby je Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř., jako takové podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Alternativně, pokud by Nejvyšší soud dovodil, že námitky dovolatelky mají hmotně právní relevanci ve vazbě na uplatněný dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., považuje státní zástupce takto podané dovolání jako celek za zjevně neopodstatněné. Proto státní zástupce alternativně navrhl, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání, za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rovněž v neveřejném zasedání, odmítl jako zjevně neopodstatněné podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. státní zástupce souhlasil s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné, než navrhované rozhodnutí.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí.
Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. Nejvyšší soud se tedy nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních a je takto zjištěným skutkovým stavem vázán. Povahu právně relevantních námitek nemohou mít takové námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká neúplnost provedeného dokazování.
Z hlediska uplatněného dovolacího důvodu je tak zřejmé, že lze souhlasit se státním zástupcem, že ač dovolatelka deklaruje nesprávné hmotně právní posouzení jejího jednání odvolacím soudem, jiné právní kvalifikace se domáhá na základě jiných skutkových okolností, než ze kterých takto odvolací soud vycházel. Nicméně s jistou mírou tolerance lze její námitku, že měla být uznána vinnou toliko přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, podřadit pod jí deklarovaný dovolací důvod a takto napadené rozhodnutí přezkoumat.
Podle §283 odst. 1 tr. zákoníku spáchá trestný čin ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze,vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed. Zato bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem.
Zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle §283 odst. 2 písm. c) trest. zák. se dopustí ten, kdo spáchá takovýto čin (uvedený v odstavci 1) ve značném rozsahu.
Nelze se shodnout s názorem dovolatelky, že by její jednání mělo být kvalifikováno pouze jako přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. To proto, že skutkovým podkladem pro právní kvalifikaci jednání dovolatelky bylo množství jí prodané (a již zkonzumované) drogy a jak správně konstatoval státní zástupce nelze takto vycházet z množství účinné látky v drogách, které byly u dovolatelky zajištěny, když tyto nebyly ani skutkovým podkladem pro závěr o její vině. U drog již prodaných a jejich uživateli zkonzumovaných nelze stanovit množství účinné látky, a je tak nutno vycházet z množství takto prodaných drog, stejně tak jako z dalších okolností. Za dané situace, kdy dovolatelka minimálně po dobu jednoho roku prodávala drogu heroin minimálně 8 lidem, přičemž tímto prodejem utržila přinejmenším 250.000,- Kč, nelze uvažovat o užití jí požadované právní kvalifikace předmětných skutků, když rozsah požadovaný ustanovením §283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku (tedy značný) byl v daném případě (z důvodů již shora uvedených) nade vší pochybnost naplněn.
Námitky dovolatelky týkající se údajného porušení jejího práva na spravedlivý proces v souvislosti s uloženým trestem jsou pak námitkami uplatněnými zcela mimo nejen deklarovaný dovolací důvod, ale jedná se o námitky, které by v daném případě nebylo možno právně relevantně uplatnit pod žádným, ze zákonem taxativně stanovených dovolacích důvodů. Ve stručnosti lze však uvést, že trest byl ukládán v souladu se zákonem, v návaznosti na soudy správně stanovenou právní kvalifikaci předmětné trestné činnosti dovolatelky.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, když shledal, že pro konání veřejného zasedání nebyly splněny zákonem stanovené podmínky.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 17. října 2012
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka