ECLI:CZ:NS:2007:3.TDO.1488.2006.1
sp. zn. 3 Tdo 1488/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. února 2007 dovolání obviněného P. G., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 8. 2006, sp. zn. 11 To 97/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 7 T 21/2006, a rozhodl takto:
Dovolání P. G. se podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. 7 T 21/2006, byl obviněný P. G. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona. Za tento trestný čin byl podle §187 odst. 3 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 a půl roku, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný v průběhu měsíce září roku 2005 v K. n. Č. l., v prostorách bývalé vrátnice, které užíval k bydlení, nejméně v deseti případech dal nebo prodal metamfetamin (pervitin), který je zařazen do Seznamu II úmluvy o psychotropních látkách, v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb. v platném znění, nezletilé K. J., i když věděl, že je jí 14 let.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 28. 8. 2006 Vrchní soud v Praze. Ten svým usnesením sp. zn. 11 To 98/2006 odvolání obviněného podle §256 tr. řádu zamítl.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti usnesení Vrchního soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze dovolání, ve kterém napadá rozhodnutí soudu druhého stupně o zamítnutí svého řádného opravného prostředku s odkazem na dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. c) tr. řádu a podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
S odkazem na dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. c) tr. řádu tvrdí, že neměl v celém řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. K tomu uvádí, že obhájce mu byl ustanoven až 24. 11. 2005, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o ustanovení obhájce. Přitom již orgán činný v trestním řízení před ustanovením nutné obhajoby ve věci konal úkony spojené s následným zahájením trestního stíhání, konkrétně jde o vyšetřovací úkony ve vztahu k poškozené – svědkyni K. J. konané v psychiatrické léčebně. Tomuto úkonu a obdobně proběhlým dalším úkonům ustanovený obhájce nebyl přítomen. Dovolatel poznamenává, že následně ustanovený obhájce byl přítomen úkonům až od 2. 11. 2005, kdy byl obviněný vyslechnut a bylo mu doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, to se však dělo ještě před doručením shora uvedeného opatření kolínského soudu, kterým je obhájce ustanoven. Dovolatel v těchto skutečnostech spatřuje závažné porušení svého práva na obhajobu.
S odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu dovolatel namítá nesprávné právní posouzení skutku a uvádí, že projednávaný skutek ve svém popisu neobsahuje žádnou skutkovou okolnost, ze které je možno přesvědčivě dovodit, že byl naplněn zákonný znak spočívající ve vědomosti obviněného, že poškozené je čtrnáct let. Z tohoto pohledu pak zpochybňuje právní kvalifikaci skutku podle §187 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákona. Jestliže soud své skutkové zjištění opírá pouze o výpověď poškozené, že obviněnému řekla, kolik je jí let, pak toto zjištění dovolatel nepovažuje za dostačující, neboť nevypovídá o jeho skutečné vědomosti o věku obviněné a již vůbec nic nevyjadřuje ohledně formy zavinění, resp. nasvědčuje absenci zavinění.
V petitu svého dovolání obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí soudu druhého stupně, jakož i celé řízení, které mu předcházelo. Neuvádí žádný návrh dalšího postupu ve věci.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“).
Pokud jde o použitý dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. c) tr. řádu, dochází státní zástupkyně k závěru, že námitky obviněného uplatněné v rámci tohoto dovolacího důvodu jsou zjevně neopodstatněné. Částečně rekapituluje průběh trestního řízení, jehož počátek byl zjevně ovlivněn tím, že řízení nešlo bez potíží nešlo zahájit, neboť osoba, která měla být obviněna, nebyla ztotožněna, poškozená ji znala toliko pod přezdívkou. Nejprve byly tedy provedeny úkony potřebné k identifikaci pachatele, které je nutno považovat za neodkladné úkony ve smyslu ustanovení §160 odst. 4 tr. řádu, a proto bylo také aplikováno ustanovení §158a tr. řádu.
Státní zástupkyně vyslovuje názor, že v případě, že byl úkon podle §158a tr. řádu skutečně neodkladným úkonem a byl proveden v souladu se zákonem, je možno protokol o výpovědi svědka v hlavním líčení přečíst podle §211 odst. 2 písm. b) tr. řádu k důkazu, a to bez jakýchkoli dalších podmínek. Totéž se týká rekognice, která je z hlediska vymezení v trestním řádu zvláštním druhem výslechu svědka. Z povahy shora zmíněných úkonů, které byly provedeny jako neodkladné, je zřejmé, že jejich provedení nemusel a ani nemohl být obhájce přítomen, neboť v té době ještě nebyla přesně specifikována osoba pachatele. Ochrana práv obviněného byla zajištěna účastí soudce při provádění takových úkonů, který dohlížel na jejich zákonnost. Dle názoru státní zástupkyně tedy k porušení práva na obhajobu nedošlo.
Pokud jde o námitky uplatněné obviněným s odkazem na dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, má státní zástupkyně za to, že tyto námitky pod uvedený dovolací důvod nespadají, neboť jde o námitky vůči skutkové okolnosti (resp. vůči zjištění, že obviněný věděl, že poškozené je 14 let). Kromě toho státní zástupkyně konstatuje, že podle skutkových zjištění soudu bylo dostatečně prokázáno úmyslné zavinění obviněného i vzhledem ke kvalifikované skutkové podstatě trestného činu, v právním posouzení skutku oběma soudy neshledává pochybení.
S ohledem na výše uvedené stanovisko státní zástupkyně navrhuje, aby podané dovolání bylo jako zjevně neopodstatněné odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Nejvyšší soud je toho názoru, že uvedenému dovolacímu důvodu podané dovolání neodpovídá, neboť neobsahuje žádnou námitku, která by primárně směřovala k právnímu posouzení skutku ani jinému hmotně právnímu posouzení. Pokud dovolatel s odkazem na tento dovolací důvod vyslovuje názor, že nebylo po právní stránce správně posouzeno naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona, pak je z obsahu této námitky zjevné, že dovolatel zde primárně vyjadřuje nesouhlas se skutkovým zjištěním promítnutým i do skutkové věty, že věděl o tom, že poškozené je 14 let, a teprve na základě zpochybnění tohoto skutkového zjištění následně dovozuje i údajné nesprávné právní posouzení skutku.
Uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu však sleduje zcela opačnou situaci, tedy případ, kdy rozhodnutí je založeno na nesprávném právním posouzení, tedy kdy je právní posouzení primární příčinou nesprávnosti rozhodnutí, nikoli kdy je důsledkem údajného nesprávného skutkového zjištění. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek k revizi skutkových zjištění neslouží, dovolací soud je naopak učiněnými skutkovými zjištěními z předchozího řízení vázán. Dovolání nemá povahu dalšího odvolání a Nejvyšší soud není soudem řádné třetí instance.
Námitky proti skutkovým zjištěním soudu se tedy neslučují jak s uplatněným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tak ani s žádným jiným z dovolacích důvodů uvedených v jejich taxativním výčtu dle §265b odst. 1 tr. řádu.
Pokud by se tedy podané dovolání opíralo pouze o výše uvedenou námitku, muselo by být odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu jako dovolání, které nebylo podáno z některého ze zákonných dovolacích důvodů.
V případě námitky dovolatele uplatněné s odkazem na dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. c) tr. řádu, pak Nejvyšší soud dospěl k závěru, že tyto námitky jsou svým obsahem se zmíněným dovolacím důvodem slučitelné. Ve shodě se stanoviskem státní zástupkyně však Nejvyšší soud dospěl k závěru, že tuto část dovolání je nutno míti za zjevně neopodstatněnou.
Namítá-li dovolatel, že bez přítomnosti obhájce byly činěny vyšetřovací úkony již v době před datem 2. 11. 2005, pak z údajů vyšetřovacího a trestního spisu o průběhu vyšetřování a trestního stíhání je zjevné, že v daném případě nemohlo jít o zkrácení práva obviněného na obhajobu, neboť se jednalo o úkony nezbytné k identifikaci pachatele (obviněného), jemuž byl neprodleně poté ustanoven obhájce, který již dalším úkonům přítomen byl. Úkony učiněné před datem 2. 11. 2005 byly učiněny v souladu se zákonem a nelze míti za to, že v řízení nastala vada sledovaná dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. c) tr. řádu, jak dovolatel tvrdí.
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že podané dovolání v té části, kde je slučitelné se zákonným dovolacím důvodem, je zjevně neopodstatněné, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného P. G. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (265n tr. řádu).
V Brně dne 14. února 2007
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h