ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.197.2003.1
sp. zn. 3 Tdo 197/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. března 2003 o dovolání podaném obviněným Ing. P. C., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 8 To 192/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 3 T 503/99, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. 3 T 503/99, byl obviněný Ing. P. C. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že „v H. od 31. 7. 1998, kdy z opravy vyzvedl svůj osobní počítač AC Media PRO HISpeed, nevrátil firmě N. s. r. o., H., zastoupené ing. J. S., a ponechal si zapůjčený osobní počítač značky AMD 5 x 86 s monitorem TULIP 14, který mu byl společností od 25. 5. 1998 zapůjčen na dobu opravy jeho počítače a způsobil tak uvedené společnosti škodu ve výši 23.790,- Kč.“ Za tento trestný čin mu byl podle §248 odst. 1 tr. zák. za použití §53 odst. 1 tr. zák. uložen peněžitý trest ve výši 10.000,- Kč. Podle §54 odst. 3 tr. zák. byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody.
O odvolání obviněného rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 8 To 192/2002 tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Brně napadl obviněný Ing. P. C. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu spočívají na nesprávném posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení, a o důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť „věc neměla být posuzována jako trestný čin.“
Námitky, ve kterých dovolatel spatřoval naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., spočívaly především v tvrzení obviněného, že se „skutek vůbec nestal.“ Dovolatel uvedl, že jediným, kdo se v daném případě dopustil protiprávního jednání byl svědek Ing. S., který opatřil protokol o zápůjčce předmětného počítače falešným podpisem obviněného. Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. e) tr. řádu, podle námitek obviněného se v posuzovaném případě jedná o běžnou občanskoprávní záležitost, která nevykazuje znaky žádného z trestných činů.
Vzhledem k výše konstatovaným důvodům v petitu svého dovolání navrhl, aby dovolací soud zrušil „napadené rozsudky“ a přikázal věc k novému projednání.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody, označené jako důvody podle §265b odst. 1 písm. g), e) tr. ř., lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku (nebo jiné hmotně právní posouzení). Poněvadž, jak je uvedeno výše, nelze se v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li podmíněna nesprávným skutkovým zjištěním.
Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude zejména popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolatel namítl, že posuzovaný skutek se vůbec nestal a na podporu tohoto tvrzení vyslovil námitky k některým z provedených důkazů, současně pak namítl i neprovedení důkazů jím navrhovaných. Jde tedy výlučně o námitky směřující do oblasti skutkových zjištění učiněných nalézacím a odvolacím soudem, se kterými dovolatel spojil hmotně právní důsledky. Tato skutková zjištění však podle názoru Nejvyššího soudu nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání.
Pokud jde o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř., je podle obviněného naplněn proto, že se v posuzovaném případě jedná o občanskoprávní záležitost, která neměla být posuzována jako trestný čin.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. je dán, pokud se proti obviněnému vedlo trestní stíhání, ačkoliv nebylo podle zákona přípustné. Podle zákona není trestní stíhání přípustné, jestliže ve věci existoval některý z obligatorních, taxativně uvedených důvodů v §11 odst. 1 tr. ř. V posuzovaném případě však obviněný existenci žádné takové okolnosti nenamítl. Jeho námitky směřují k podpoře závěru o nižší než nepatrné společenské nebezpečnosti posuzovaného činu. Okolnosti mající vliv na posouzení nebezpečnosti činu jsou však předmětem dokazování v trestním řízení, jak vyplývá mj. z dikce §89 odst. 1 písm. c) tr. ř. a nejsou důvody vymezenými v §11 odst. 1 tr. ř. Při absenci námitky existence některé z podmínek nepřípustnosti trestního stíhání ve smyslu §11 odst. 1 tr. ř. v dovolání obviněného, proto nemůže být naplněn dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř., a to ani žádný jiný z důvodů dovolání vymezených v tomto ustanovení.
V uvedeném směru považuje Nejvyšší soud za potřebné zdůraznit, že ve výše uvedeném případě byl sice dovolatelem citován jeden ze zákonných důvodů podmiňujících podání tohoto mimořádného opravného prostředku, a to podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř., avšak konkrétní argumenty obsažené v dovolání ve vztahu k němu vycházejí z důvodu jiného, který v zákoně uveden není.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl proto v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 4. března 2003
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová