Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.03.2018, sp. zn. 3 Tdo 290/2018 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:3.TDO.290.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:3.TDO.290.2018.1
sp. zn. 3 Tdo 290/2018-20 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 3. 2018 o dovolání, které podal obviněný N. B., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. 4 To 373/2017, takto: Podle §265i odst. 1 písm. a) trestního řádu se dovolání obviněného odmítá . Odůvodnění: Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 0 PP 460/2017, byla podle §88 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a contrario za použití §88 odst. 3 trestního zákoníku zamítnuta žádost obviněného N. B. o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 1 T 82/2016, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 2017, sp. zn. 3 To 98/2017. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. 4 To 373/2017, byla stížnost obviněného proti citovanému usnesení podle §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítnuta. Usnesení krajského soudu napadl obviněný dovoláním , v němž uplatnil důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Podle názoru obviněného byly splněny všechny zákonné podmínky pro možné podmíněné propuštění. Okresním soudem byla jeho žádost zamítnuta, jelikož podle soudu nebyla splněna podmínka předpokladu vedení řádného života po propuštění z věznice vzhledem na jeho předchozí trestní minulost. Takové zdůvodnění považuje obviněný za nepřijatelné a v rozporu se zásadou ne bis in idem. Dalším důvodem nevyhovění žádosti byla podle soudu nedostatečná snaha nahradit způsobenou škodu a snaha o kontakt s poškozeným. S tím obviněný nesouhlasí, jelikož poškozeného kontaktoval a deklaroval svou připravenost hradit škodu po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Usnesení krajského soudu považuje obviněný za nezákonné, jelikož soud nesprávně zhodnotil podmínky stanovené zákonem pro možnost podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 12. 2017, č. j. 4 To 373/2017-173, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání uvedl, že rozhodnutí soudu o žádosti obviněného o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu §265a odst. 1 trestního řádu. Podané dovolání proto nelze považovat za přípustné. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) trestního řádu odmítl, protože není přípustné. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c trestního řádu) nejprve zjišťoval, zda v této věci jsou splněny zákonné podmínky přípustnosti dovolání. Podle §265a odst. 1 trestního řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Rozhodnutím ve věci samé je podle §265a odst. 2 trestního řádu rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání, rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn, usnesení o zastavení trestního stíhání, usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření, usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, usnesení o schválení narovnání, nebo rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 trestního řádu pod písmeny a) až g). Jelikož jde o taxativní výčet rozhodnutí, která lze pokládat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání žádné jiné (další) rozhodnutí, které do uvedeného okruhu nepatří. Dovolání obviněného směřuje proti usnesení soudu o zamítnutí stížnosti proti usnesení o zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, a proto nesplňuje zákonné podmínky přípustnosti dovolání. Z tohoto důvodu jej Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. a) trestního řádu jako nepřípustné odmítl. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. §265r odst. 1 písm. c) trestního řádu]. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n trestního řádu). V Brně dne 14. 3. 2018 JUDr. Pavel Šilhavecký předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí:03/14/2018
Spisová značka:3 Tdo 290/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:3.TDO.290.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dokazování
Dotčené předpisy:§2 odst. 5,6 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:05/21/2018
Podána ústavní stížnost sp. zn. III.ÚS 2154/18
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12