ECLI:CZ:NS:2007:3.TDO.45.2007.1
sp. zn. 3 Tdo 45/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 8. února 2007 dovolání obviněných Ing. I. P., a Ing. M. P., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 8 To 255/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 16 T 66/2004, a rozhodl takto:
Dovolání Ing. I. P. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá .
Dovolání Ing. M. P. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 16 T 66/2004, byli obvinění Ing. I. P. a Ing. M. P. uznáni vinnými trestným činem týrání svěřené osoby podle §215 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákona, za který byli oba shodně odsouzeni podle §215 odst. 2 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Výkon tohoto trestu byl u obou podmíněně odložen podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zákona na zkušební dobu v trvání 3 let.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že oba obvinění nejméně od 19. 12. 2002 do 24. 11. 2003 ve svém bydlišti opakovaně nepřiměřeně trestali bitím svou nezletilou dceru A. P., za různé prohřešky a nedostatečné plnění školních povinností, a to tak, že obž. Ing. P. ji zbil v jednom případě koženým bičem na koně do různých částí těla, obž. Ing. P. ji opakovaně tahala za vlasy a hlavou jí tloukla o zeď, dále ji bili koženým opaskem od kalhot, násadou od koštěte, dutou trubkou blíže nezjištěného typu, umělohmotnou rákoskou na koberce, umělohmotným pravítkem a ramínkem na šaty, v důsledku čehož poškozená opakovaně utrpěla podlitiny, zarudnutí a hematomy po těle a bezprostředně před jejím umístěním do zařízení Fondu ohrožených dětí byly u nezletilé zjištěny rovněž silné velké podlitiny, zarudnutí a hematomy na těle, hematom a otok pod levým okem a boule na hlavě.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podali oba obvinění odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 28. 6. 2006 Městský soud v Praze. Ten svým usnesením sp. zn. 8 To 255/2006 odvolání obou obviněných podle §256 tr. řádu zamítl.
Prostřednictvím svých obhájců podali oba obvinění proti usnesení Městského soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 dovolání. Oba napadají rozhodnutí soudu druhého stupně s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu s tím, že rozhodnutí je založeno na nesprávném právním posouzení skutku.
Obsah obou podaných dovolání je obdobný. Oba obvinění v odůvodnění svých dovolání tvrdí, že na základě provedených důkazů nesouhlasí se závěrem, že by se dopustili jednání, které je popsáno ve výroku rozsudku soudu prvního stupně a že jejich jednání není možno právně vyhodnotit jako naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu týrání svěřené osoby podle §215 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákona. Vznášejí námitky proti postupu soudu při provádění a zejména hodnocení důkazů a vyslovují názor, že soudy obou stupňů náležitě neposoudily důkazy svědčící ve prospěch obviněných (obviněná Ing. P. v rámci této argumentace zevrubně rozebírá jednotlivé svědecké výpovědi), že odvolací soud se náležitě nevypořádal s obsahem znaleckých posudků PhDr. K., MUDr. K., Doc. PhDr. K. a MUDr. N., s výpovědí svědků – zejména MUDr. P., že náležitě neposoudil věrohodnost výpovědi poškozené A. P., otázku agresivity obviněných a v důsledku toho že řádně neposoudil jednání obviněných i po právní stránce. Soudy obou stupňů se dle názoru dovolatelů dopustily zanedbání i v tom, že nezajistily a neprovedly veškeré důkazní prostředky, ze kterých by bylo možno nestranně posoudit otázku viny či neviny.
Obviněný Ing. P. upozorňuje i na fakt, že poškozená A. P. byla sice na počátku trestního stíhání rodičů odejmuta z jejich péče, cca po 9 měsících však byla na základě rozhodnutí soudu do jejich péče vrácena, což dle jeho názoru svědčí o tom, že i civilní soud zřejmě dospěl k závěru, že se rodiče agresivně nechovají, jinak by o navrácení do jejich péče nerozhodl. Dovolatel má za to, že napadené rozhodnutí je nesprávné a založené na jednostranně a tendenčně hodnocených důkazech. Kromě toho vyslovuje nesouhlas i se skutkovým zjištěním soudu týkajícím se dlouhodobosti jednání obviněných a uvádí, že se jednalo toliko o dva ojedinělé případy. V závislosti na tom uvádí do pochybnosti i právní kvalifikaci skutku ve smyslu §215 odst. 1, 2 tr. zákona.
Obviněný Ing. P. v petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a přikázal „aby soudy věc v potřebném rozsahu znovu projednaly a rozhodly“ (z kontextu lze usoudit, že věc má být přikázána k novému projednání a rozhodnutí soudu prvního stupně).
Obviněná Ing. P. v petitu svého dovolání navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí buď zrušil a věc přikázal odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí, popřípadě aby ve věci sám rozhodl tak, že ji v plném rozsahu zprošťuje obžaloby.
K oběma podaným dovoláním podal své písemné vyjádření státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatuje, že veškerá argumentace obsažená v obou dovoláních směřuje k revizi skutkových zjištění soudu a že dovolání neobsahují jedinou námitku, která by primárně směřovala proti nesouladu mezi skutkovými zjištěními a jejich právní kvalifikací. Protože takový obsah dovolání není v souladu se zákonnými dovolacími důvody, navrhuje odmítnutí obou dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že obě dovolání jsou přípustná podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadají pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřují proti rozsudku, jímž byli obvinění uznáni vinnými a uložen jim trest a soudem druhého stupně byl zamítnut jejich řádný opravný prostředek. Obvinění jsou osobami oprávněnými k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Zvolenému a takto v zákoně vymezenému dovolacímu důvodu však námitky obou dovolatelů neodpovídají. Obvinění sice uvádějí, že dle jejich názoru došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, ale z hlediska obsahu konkrétních námitek je zjevné, že jde toliko o formální tvrzení a formální odkaz na příslušné ustanovení zákona, zatímco skutečný obsah dovolání směřuje k přezkoumání a revizi samotných skutkových zjištění soudu, k přehodnocení rozsahu dokazování a zejména k přehodnocení důkazů po stránce skutkové a teprve po takovém případném přezkumu a v návaznosti na něj i k přehodnocení právního posouzení.
Z obsahu obou podaných dovolání je tedy zcela zjevné, že oba dovolatelé koncipovali svůj mimořádný opravný prostředek tak, jako by se jednalo o druhé odvolání v řadě a jako by dovolací soud byl soudem řádné třetí instance. Právní úprava dovolání jako jednoho z mimořádných opravných prostředků však s takovou konstrukcí nepočítá a domáhat se revize skutkových zjištění tak, jako by dovolání mělo povahu druhého odvolání, není v souladu jak s použitým dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tak ani se žádným jiným z dovolacích důvodů uvedených v taxativním výčtu dle §265b odst. 1 tr. řádu.
Skutkovými zjištěními soudu prvního, popř. druhého stupně je naopak dovolací soud vázán a v řízení o dovolání lze do skutkových zjištění zasahovat toliko ve zcela výjimečných případech, kdy existuje zcela zjevný a extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními samotnými a jejich právní kvalifikací. O takový případ se však v dané trestní věci evidentně nejedná.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v obou projednávaných případech shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněných Ing. I. P. a Ing. M. P. odmítají. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí obou dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 8. února 2007
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h