ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.567.2006.1
sp. zn. 3 Tdo 567/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. května 2006 o dovolání podaném obviněným J. J., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. 13 To 350/2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 2 T 104/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 14. 10. 2005, sp. zn. 2 T 104/2005, byl obviněný J. J. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zák., trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 tr. zák., trestným činem poškozování cizích práv podle §209 odst. 1 písm. a) tr. zák. a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. a) tr. zák., které po skutkové stránce spočívaly v jednání popsaném pod body I. – V. výroku. Za tyto trestné činy byl obviněný podle §248 odst. 3 tr. zák., za použití §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. c) tr. zák. mu byl dále uložen trest propadnutí věcí, a to zajištěných finančních prostředků na účtu u Č. s., a. s., ve výši 77.581,44 Kč a dále zajištěných finančních prostředků ve výši 327,- Kč. Výroky podle §228 odst. 1 tr. ř., §229 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 2 tr. ř. pak soud rozhodl o povinnosti obviněného k náhradě škody, popř. o odkázání poškozených s nárokem na náhradu škody či jeho zbytkem na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Praze usnesením ze dne 13. 12. 2005, č. j. 13 To 350/2005-318, tak, že výrokem pod bodem I/ odvolání obviněného podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl a výrokem pod bodem II/ zároveň podle §131 odst. 1 tr. ř. nařídil soudu prvního stupně provedení opravy vyhotovení rozsudku ve výroku o vině, a to v očíslování jednotlivých skutků a v délce trvání trestu zákazu pobytu ve skutkové větě. Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 13. 12. 2005 (§140 odst. 1 písm. a/ tr. ř.) a k témuž datu nabyl právní moci i rozsudek soudu prvního stupně (§139 odst. 1 písm. b/ cc/ tr. ř.).
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný následně dovolání, přičemž uplatněnými dovolacími důvody byly důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) a k) tr. ř. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku pak dovolatel vyložil, v jakých konkrétních skutečnostech spatřuje existenci uplatněných dovolacích důvodů. V závěru dovolání pak navrhl, aby „dovolací soud zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2005, č. j. 13 To 350/2005 – 318 ve výroku I., kterým se zamítá odvolání, a podle ustanovení §265l odst. 1 tr. ř. přikázal soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl, event. podle ustanovení §265m odst. 1 tr. ř. aby dovolací soud sám ve věci rozhodl.“
K dovolání obviněného se v souladu s ustanovením §265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který po obsahovém rozboru uplatněných dovolacích důvodů ve vztahu ke konkrétním námitkám dovolatele dospěl k závěru, že podané dovolání je třeba považovat za zjevně neopodstatněné. Navrhl proto, aby dovolací soud toto dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, a aby tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání.
Postavení obviněného J. J. jako osoby oprávněné k podání dovolání plyne z ustanovení §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. Podmínky přípustnosti dovolání jsou v daném případě založeny ustanovením §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., neboť dovolání napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Dovolání současně splňuje zákonem předepsané formální a obsahové náležitosti (§265d odst. 2 věta první tr. ř., §265f odst. 1 tr. ř.).
Nejvyšší soud dále zkoumal, zda dovolání obviněného bylo podáno včas, tj. v zákonné dvouměsíční lhůtě podle §265e odst. 1 tr. ř. Z předloženého spisu (viz doručenky založené na č. l. 327) zjistil, že rozhodnutí odvolacího soudu, tj. rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, bylo obviněnému (dovolateli) doručeno dne 3. 1. 2006 a jeho obhájkyni JUDr. H. K. poprvé dne 2. 1. 2006 (viz též pokyn předsedy senátu ze dne 29. 12. 2005 na č. l. 328 spisu). Doručenka je označena příslušným razítkem advokáta a je na ní uvedeno jméno pracovnice advokátní kanceláře, která zásilku převzala. Způsob doručení tudíž odpovídá ustanovení §63 odst. 1 tr. ř. a §48 odst. 2 OSŘ. Konec dovolací lhůty pak v posuzovaném případě připadl na pátek dne 3. 3. 2006 (srov. §265e odst. 2 tr. ř. a ustanovení §60 tr. ř. o počítání lhůt). Obhájkyně za obviněného v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř. vypracovala předmětné dovolání opatřené datem 23. 3. 2006 (č. l. 359, 360), které bylo podáno jako poštovní zásilka dne 24. 3. 2006 (viz. obálka založená na č. l. 361 spisu), jejímž adresátem byl Okresní soud pro Prahu – západ, který ve věci rozhodl v prvním stupni (§265e odst. 1 tr. ř.). Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že obviněný nepodal předmětné dovolání včas, nýbrž 21 dnů po uplynutí zákonné dovolací lhůty. Podle §265e odst. 4 tr. ř. přitom navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne mj. z toho důvodu, že bylo podáno opožděně. V daném případě proto Nejvyšší soud rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného J. J. odmítá, aniž by napadené rozhodnutí dále přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 17. května 2006
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler