ECLI:CZ:US:2013:3.US.1026.13.1
sp. zn. III. ÚS 1026/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ve věci ústavní stížnosti T-Mobile Czech Republic, a.s., IČ: 64949681, se sídlem Praha 4, Tomíčkova 2144/1, zastoupené Prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem se sídlem Praha 2, Botičská 4, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. ledna 2013 č. j. 17 Co 468/2012-90, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 25. března 2013, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jejího práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny. Napadeným rozhodnutím Městského soudu v Praze (dále jen "odvolací soud") byl změněn výrok usnesení soudního exekutora o uložení povinnosti stěžovatelce zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši přiznané částky, jinak byl tento výrok potvrzen a stejně tak byl potvrzen výrok o nákladech řízení mezi účastníky navzájem. Stěžovatelka zpochybňuje skutkový závěr odvolacího soudu, že věděla o nemajetnosti povinného v době nařízení exekuce, jenž podle jejího názoru nemá oporu v žádném z důkazů obsažených v exekučním spise. Jde o natolik extrémní vybočení z obecných principů spravedlnosti, že způsobuje arbitrárnost napadeného rozhodnutí, a tím i porušení jejích výše uvedených základních práv.
2. Ústavní soud se v první řadě zabýval otázkou přípustnosti ústavní stížnosti, a to s ohledem na novelizaci §237 občanského soudního řádu a §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, provedenou v obou případech zákonem č. 404/2012 Sb. K vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu totiž došlo po 1. lednu 2013, tedy za účinnosti nové právní úpravy, která je tak v souladu s přechodnými ustanoveními čl. II odst. 1 a 7 a čl. IV odst. 1 posledně uvedeného zákona určující i pro posouzení přípustnosti dovolání nebo ústavní stížnosti proti tomuto rozhodnutí.
3. Z důvodů podrobně rozvedených v usnesení ze dne 28. března 2013 sp. zn. III. ÚS 772/13 (publikováno na http://nalus.usoud.cz) Ústavní soud konstatuje, že podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti v dané věci bylo vyčerpání dovolání. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., je totiž stěžovatel povinen vyčerpat i mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. To znamená, že musí vyčerpat i dovolání, jehož přípustnost závisí na posouzení podmínek uvedených v §237 občanského soudního řadu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb. Jakákoliv námitka, jejíž podstatou je tvrzení porušení ústavně zaručených základních práv a svobod rozhodnutím nebo postupem odvolacího soudu v občanském soudním řízení, je uplatnitelná i jako dovolací důvod podle §241a odst. 1 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Není přitom podstatné, zda důvody pro závěr o porušení základního práva vycházejí ze zjištěných vad řízení, zahrnujících i případné vady týkající se provádění a hodnocení důkazů, jejichž důsledkem mohou být nesprávné skutkové závěry. Výjimku představují pouze ty námitky, k jejichž uplatnění zákon stanoví jiný právní prostředek ochrany práva. Pokud by přitom dovolací soud rozhodl, že dovolání není přípustné podle §237 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., je stěžovateli podle §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu zachována lhůta k podání ústavní stížnosti proti napadenému usnesení odvolacího soudu.
4. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti upozorňuje, že podala současně dovolání i ústavní stížnost. Vzhledem k tomu, že o dovolání doposud nebylo rozhodnuto, nebyla podmínka vyčerpání tohoto prostředku splněna. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než její ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. dubna 2013
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj