ECLI:CZ:US:2009:3.US.1411.09.1
sp. zn. III. ÚS 1411/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti Ing. P. R., zastoupeného JUDr. Janem Malým, advokátem se sídlem Jičín, Šafaříkova 842, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2009 ve věci sp. zn. 31 Nc 162/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud - pro porušení čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny") a čl. 10 Ústavy České republiky - v záhlaví označené rozhodnutí zrušil.
Rubrikovaným usnesením krajského soudu bylo rozhodnuto, že soudkyně Okresního soudu v Nymburce JUDr. Marie Havránková není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 6 C 198/2007.
Stěžovatel se domnívá, že se krajský soud nezabýval všemi důvody a námitkami, které v návrhu na vyloučení jmenované soudkyně uvedl, a rovněž se s nimi v odůvodnění řádně nevypořádal, čímž měl porušit jeho právo na spravedlivý proces.
Předtím, než může Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu stížností napadeného rozhodnutí obecného soudu, je jeho povinností přezkoumat, zda jsou splněny procesní podmínky, jež takový přezkum připouštějí; to je v dané věci podstatné potud, že tak tomu zde není.
V případech, kdy v souladu s předpisy občanského práva procesního je rozhodnuto nadřízeným soudem o námitce podjatosti tak, jako v dané věci, nelze totiž k přezkumu rozhodnutí obecného soudu z pohledu ústavněprávního přistoupit dříve, než budou vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje [§72 odst. 1 písm. a), §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu]. Je tomu tak proto, že jedním z pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených práv a svobod, je i její subsidiarita, z níž vyplývá též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, včetně rozhodování obecných soudů. Konstantní judikatuře Ústavního soudu tak odpovídá, že ústavní soudnictví je především vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případná protiústavnost již není napravitelná jiným způsobem, tj. procesními prostředky, jež se podávají z právních předpisů, jež upravují příslušné (soudní) řízení. Ústavnímu soudu nepatří obcházet pořad práva již proto, že stojí vně systému ostatních orgánů veřejné moci, a není ani součástí obecných soudů (čl. 81, čl. 90 Ústavy).
Stěžovatel podal ústavní stížnost v situaci, kdy nebylo soudní (občanskoprávní) řízení dosud ukončeno.
Lze souhlasit se stěžovatelem, namítá-li, že projednávání a rozhodování ve věci musí být spravedlivé, čemuž by odporovalo, byla-li by věc projednávána a rozhodnuta soudcem, který ji rozhodovat neměl, jelikož měl být vyloučen. Bude-li mít však v dalším průběhu řízení za to, že právě tak tomu v daném řízení bylo, resp. že rozhodnutí - jemu nepříznivé - bylo vydáno soudcem podjatým, nic mu nebude bránit, aby proti takovému rozhodnutí brojil v rámci soustavy obecných soudů opravnými prostředky, které občanský soudní řád předvídá, a jež jsou - i ve vztahu k této námitce - stěžovateli k dispozici. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se nadále domnívat, že stav protiústavnosti napraven nebyl, se stěžovatel může domáhat, aby Ústavní soud zasáhl.
Návrh Ústavnímu soudu je tak podán předčasně, resp. směřuje proti rozhodnutí, které není přípustným předmětem ústavního přezkumu (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Již jen nad tento (rozhodný) rámec lze zaznamenat, že Ústavní soud otevřel přezkum v situaci, kdy naopak dosavadnímu soudci (či senátu) byla projednávaná věc odejmuta a přikázána k projednání jinému soudci (či senátu), jestliže takovým rozhodnutím, byť učiněným v průběhu řízení, byli jeho účastníci - zde bez možnosti efektivní nápravy - zbaveni práva na to, aby jejich věc projednal zákonný soudce (viz např. nález sp. zn. II. ÚS 105/01).
Návrh, který je podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, musí být podle §43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítnut; rozhodne o tom bez jednání soudce zpravodaj.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. září 2009
Vladimír Kůrka
soudce zpravodaj