infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 07.06.2017, sp. zn. III. ÚS 1556/17 [ usnesení / SUCHÁNEK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2017:3.US.1556.17.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2017:3.US.1556.17.1
sp. zn. III. ÚS 1556/17 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Terezie Regnardové a 2) Bc. Ladislava Regnarda, oba bez právního zastoupení, proti rozhodnutím Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 1109/2017-331 a č. j. 30 Cdo 5549/2016-329, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: 1. Dne 18. 5. 2017 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelů, ve které brojili proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu, jakož i proti celému soudnímu řízení v dané věci, neboť byli toho názoru, že od samého jeho počátku dochází k porušování jejich ústavně zaručených práv. 2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není. 3. Ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Dle §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle §29 a §30 odst. 1 cit. zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. 4. Stěžovatelé při podání ústavní stížnosti nebyli a ani nyní nejsou řádně zastoupeni advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v §34 a §72 zákona o Ústavním soudu. 5. Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že oba stěžovatelé podali dosud již značné množství ústavních stížností a v mnoha případech nebyli od počátku řízení zastoupeni advokátem. V těchto případech pak byli vyzýváni k odstranění vad návrhu a poučeni o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude jejich ústavní stížnost odmítnuta. Řada ústavních stížností byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že stěžovatelé nebyli v řízení před Ústavním soudem zastoupeni právním zástupcem z řad advokátů. 6. Z mnoha řízení vedených Ústavním soudem vyplývá, že stěžovatelé byli opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučeni (např. usnesení ze dne 15. 3. 2016 sp. zn. III. ÚS 287/16 a ze dne 29. 11. 2016 sp. zn. III. ÚS 3061/16 a další, všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz). 7. Stěžovatelé jsou tedy již dostatečně poučeni o tom, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Bylo proto ve vlastním zájmu stěžovatelů, aby vady odstranili, resp. aby další jejich podání již tyto vady neobsahovalo. Přístup stěžovatelů, kteří naopak řízení prodlužují tím, že vyčkávají, až je Ústavní soud vyzve k odstranění vad, nesvědčí o pečlivém zájmu stěžovatelů o ochranu svých vlastních práv. 8. Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. 9. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v obdobných případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. 10. Za těchto okolností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 7. června 2017 JUDr. Radovan Suchánek v.r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2017:3.US.1556.17.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 1556/17
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 7. 6. 2017
Datum vyhlášení  
Datum podání 18. 5. 2017
Datum zpřístupnění 19. 6. 2017
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NS
Soudce zpravodaj Suchánek Radovan
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-1556-17_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 97755
Staženo pro jurilogie.cz: 2017-06-24