ECLI:CZ:US:2022:3.US.2744.22.1
sp. zn. III. ÚS 2744/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Jaroslava Toufara, zastoupeného Mgr. Martinem Rybnikářem, advokátem, sídlem třída Kpt. Jaroše 3, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. července 2022 č. j. 38 Co 105/2022-022 a usnesení soudního exekutora JUDr. Jiřího Trojanovského, LL.M., Exekutorský úřad Frýdek-Místek, ze dne 30. března 2022 č. j. 143 DC 00009/21-016, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv.
Z ústavní stížnosti se podává, že soudní exekutor prováděl dražbu za účelem zpeněžení majetku v insolvenčním řízení podle §286 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona. Napadeným usnesením soudní exekutor udělil příklep vydražiteli na blíže specifikovaných nemovitostech (resp. jejich ideální polovině) insolvenčního dlužníka (stěžovatele). Stěžovatel proti tomuto usnesení podal odvolání, které Krajský soud v Brně napadeným usnesením odmítl jako podané někým, kdo k odvolání není oprávněn. Podle krajského soudu totiž dlužník insolvenčního řízení není účastníkem dražby prováděné při zpeněžování majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení soudním exekutorem podle §76 odst. 2 exekučního řádu.
V ústavní stížnosti stěžovatel brojí zejména proti usnesení soudního exekutora, když namítá, že podle insolvenčního zákona lze kroky vedoucí ke zpeněžování majetkové podstaty provádět pouze po dobu pěti let od schválení oddlužení, přičemž tato lhůta byla překročena. Elektronická dražba se navíc konala v době, kdy ještě nebylo skončeno dědické řízení po vlastnici druhé ideální poloviny předmětných nemovitostí, a navzdory tomu, že o nemovitosti projevil zájem stěžovatelův syn, tedy osoba, která připadala v úvahu jako možný dědic.
Jde-li o usnesení krajského soudu, stěžovatel s odkazem na judikaturu Ústavního soudu připomíná, že v případě závazků vyplývajících z tzv. spotřebitelských smluv by mělo být dáno spotřebiteli právo na soudní ochranu také v insolvenčním řízení. Proto by stěžovatel dle svých slov měl mít možnost se opravným prostředkem proti nezákonnému a ústavně nesouladnému postupu a rozhodování orgánů veřejné moci v insolvenčním řízení bránit.
Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 26/08 ze dne 30. 3. 2009 patří mezi prostředky, které stěžovatelé musejí vyčerpat před podáním ústavní stížnosti, také žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 občanského soudního řádu, brojí-li proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto jejich odvolání. Tak je tomu ve vztahu k napadenému usnesení krajského soudu i v posuzované věci (viz shodně pro právně a skutkově obdobné případy usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 322/21 ze dne 24. 3. 2021 nebo sp. zn. III. ÚS 2793/19 ze dne 30. 10. 2019). Z ústavní stížnosti se nepodává, že by stěžovatel žalobu pro zmatečnost podal, a všechny prostředky ochrany svých práv tím pádem nevyčerpal.
Jde-li o usnesení soudního exekutora, odvolání, které proti němu stěžovatel podal, nebylo mimořádným opravným prostředkem odmítnutým pro nepřípustnost z důvodů závisejících na uvážení rozhodujícího orgánu ve smyslu §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu. I kdyby proto Ústavní soud teoreticky (aniž by předvídal výsledek případné žaloby pro zmatečnost) vyšel - v tomto směru ve prospěch stěžovatele - z toho, že proti němu žádné další opravné prostředky stěžovatel k dispozici neměl a nemá, byla by ústavní stížnost v této části podána po lhůtě k tomu stanovené, jak vyplývá z příloh ústavní stížnosti.
Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků zčásti podle §43 odst. 1 písm. e) a zčásti podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. října 2022
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka