ECLI:CZ:US:2001:3.US.302.99
sp. zn. III. ÚS 302/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 8. března 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci H. H., zastoupené Mgr. R. P., advokátem, o ústavní stížnosti na průtahy v řízení, vedeném u Ministerstva životního prostředí ČR ve věci č. j. 800/523/801 11/98, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka svou ústavní stížnost, směřující proti postupu řízení vedeného u Ministerstva životního prostřední ČR pod č. j. 800/523/801 11/98, odůvodnila tím, že jmenované ministerstvo nejedná ve věci, o níž bylo rozhodnuto Vrchním soudem v Praze dne 19. března 1999, pod sp. zn. 5 A 30/98, v souladu s právním názorem jmenovaného soudu, dochází k průtahům, a tedy i k zásahu orgánu veřejné moci do jejích práv, zakotvených v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Ministr životního prostředí ve svém vyjádření navrhl zamítnutí ústavní stížnosti s ohledem na výsledek řízení, vedeného u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 254/99. V dalším vyjádření ze dne 10. ledna 2000 sdělil, že pro kompetenční spor mezi Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí byl podán návrh k Ústavnímu soudu a na základě jeho rozhodnutí by mělo být zřejmé, zda ve věci stěžovatelky je dána působnost jeho ministerstva. Navrhl, aby do rozhodnutí v označené věci bylo řízení o návrhu stěžovatelky přerušeno.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Ústavním soudem zásah do práv, jichž se stěžovatelka v návrhu dovolává, shledán nebyl. Z obsahu rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 5 A 30/98 bylo zjištěno, že soud dne 19. března 1999 na návrh stěžovatelky zrušil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, územního odboru pro středočeskou oblast a hlavní město Prahu, ze dne 27. května 1998, č. j. 800/523/801 11/98, a věc vrátil žalovanému ministerstvu k dalšímu řízení. Z obsahu
odůvodnění rozsudku je nepochybné, že soud rozhodnutí žalovaného ministerstva označil za akt, k jehož vydání nebyl věcně příslušným a vyslovil právní názor, podle něhož v předmětné věci je příslušným Ministerstvo zemědělství. Dále bylo zjištěno, že Ústavní soud usnesením ze dne 10. listopadu 1999, sp. zn. III. ÚS 254/99, odmítl ústavní stížnost směřující proti citovanému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a ve věci sp. zn. IV. ÚS 23/2000 rozhodl dne 6. listopadu 2000 o návrhu Ministerstva životního prostředí na vyřešení kompetenčního sporu mezi navrhovatelem a Ministerstvem zemědělství.
S ohledem na výše uvedená zjištění byl návrh, směřující proti postupu Ministerstva životního prostředí ČR ve věci stěžovatelky, jako zjevně neopodstatněný dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. března 2001