ECLI:CZ:US:2019:3.US.3130.19.1
sp. zn. III. ÚS 3130/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti Ing. Miroslava Šebesty, bez právního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. června 2019 č. j. 62 Co 206/2019-38 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. dubna 2019 č. j. 42 C 256/2017-33, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 25. 9. 2019, navrhl stěžovatel zrušení v záhlaví uvedených usnesení, neboť má za to, že mu jimi byl odepřen přístup k soudu a porušeno jeho základní právo na spravedlivé projednání věci nestranným soudem v přiměřené době.
2. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2019 č. j. 62 Co 206/2019-38 bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 4. 2019 č. j. 42 C 256/2017-33, kterým posledně uvedený soud nepřiznal stěžovateli osvobození od soudních poplatků a zastavil řízení o jeho návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů.
3. Stěžovatel podal ústavní stížnost, aniž by byl zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci podle §29, §30 odst. 1 a §31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Jde o vadu návrhu, která brání jeho projednání.
4. Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
5. Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací praxi nicméně zdůrazňuje, že v řízení o ústavních stížnostech není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Za situace, kdy je dán spolehlivý předpoklad o tom, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem, se jeví setrvání na požadavku vždy nového, z hlediska obsahu však stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
6. Z úřední činnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal již mnohokrát ústavní stížnosti trpící stejnou vadou a na tuto skutečnost byl opakovaně upozorňován s poučením, že neodstranění vady ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí ústavní stížnosti (srov. řízení ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 1628/14, III. ÚS 3058/18 a IV. ÚS 3061/18). Přesto však stěžovatel nadále volí postup, kterým přehlíží zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti.
7. Z tohoto důvodu Ústavní soud opětovně nevyzýval stěžovatele k odstranění výše uvedené vady návrhu a za přiměřeného použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení o odmítnutí jeho ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. října 2019
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj