ECLI:CZ:US:2011:3.US.317.11.1
sp. zn. III. ÚS 317/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti společnosti TEMPLUM-společenské hry s.r.o., se sídlem Praha 5, Radlická 49, bez právního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2010 č. j. 70 Co 529/2010-43 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 2. září 2010 č. j. 34 Nc 903/2010-34, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 2. února 2011 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky proti v záhlaví uvedeným usnesením. Stěžovatelka ve svém podání nesprávně označila usnesení Městského soudu v Praze číslem jednacím 70 Co 549/2010-43, z obsahu ústavní stížnosti a přiložené kopie napadeného rozhodnutí však bylo zřejmé, že stížnost směřuje proti usnesení téhož soudu ze dne 3. listopadu 2010 č. j. 70 Co 529/2010-43.
Podání stěžovatelky nebylo sepsáno advokátem a nebyla k němu přiložena plná moc k zastupování. Ústavní soud proto vyzval stěžovatelku, aby blíže specifikované vady podání odstranila, a poučil ji, že pokud tyto vady neodstraní ve stanovené lhůtě 20 dnů od doručení výzvy, bude Ústavní soud nucen její podání odmítnout. Výzva byla stěžovatelce doručena do datové schránky dne 10. února 2011, lhůta uplynula dne 2. března 2011.
V průběhu této lhůty obdržel Ústavní soud dne 23. února 2011 žádost o ustanovení advokáta a o prodloužení lhůty na alespoň 30 až 60 dnů od ustanovení advokáta, resp. do jiného data po odpadnutí překážky spočívající v přerušení dodávek elektrického proudu. Následně obdržel Ústavní soud dne 2. března 2011 prostřednictvím elektronické pošty (bez zaručeného elektronického podpisu) dvě rozsáhlá podání požadující ustanovení advokáta pro zastupování před Ústavním soudem, prodloužení lhůty a vydání předběžného opatření, jakož i jedno písemné podání (doručené dne 3. března 2011) téhož obsahu. K uvedeným podáním ale Ústavní soud přihlédnout nemohl.
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neumožňuje ustanovení advokáta z úřední moci a stěžovatelka byla ve výzvě poučena o možnosti požádat o pomoc s poskytnutím právní pomoci Českou advokátní komoru podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň je třeba uvést, že o těchto skutečnostech byla stěžovatelka poučena v minulosti již v řadě dalších řízení před Ústavním soudem (např. řízení vedena pod sp. zn. II. ÚS 1599/10, I. ÚS 2032/10, III. ÚS 2341/10, I. ÚS 2831/10). Lze tedy konstatovat, že stěžovatelka byla o povinnosti právního zastoupení dostatečně poučena již v době podání ústavní stížnosti a poskytnutá lhůta představovala dostatečný časový prostor pro odstranění vady nedostatku povinného právního zastoupení.
S ohledem na tyto skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatelka ve stanovené lhůtě neodstranila vady svého podání, pročež její ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. března 2011
Pavel Rychetský
soudce zpravodaj