ECLI:CZ:US:2005:3.US.588.04
sp. zn. III. ÚS 588/04
Usnesení
III.ÚS 588/04
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dne 13. ledna 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila ve věci navrhovatele J. B., zastoupeného Mgr. Martinem Zvoníčkem, advokátem se sídlem Kvítková 4703, 760 01 Zlín, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. června 2000 č. j. 10 Co 1002/99-161, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou a po odstranění vad i v ostatním formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel brojil proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, jímž byl v odvoláním napadené části potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 18. června 1999 č. j. 6 C 277/97-97, vydaný v občanskoprávní věci, v níž měl stěžovatel postavení žalovaného. Stěžovatel tvrdil, že předmětným rozhodnutím se cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech plynoucích z čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, když v rámci své ústavněprávní argumentace poukázal na to, že neměl možnost se účastnit jednání před odvolacím soudem, neboť onemocněl, přičemž tuto skutečnost soudu včas oznámil a doložil. Pakliže, jak uvedl, byly v odvolacím řízení konaném v jeho nepřítomnosti prováděny důkazy, k nimž neměl možnost se vyjádřit, bylo tím zásadním způsobem porušeno jeho právo účastníka řízení se k nim vyjádřit. Soud měl dle přesvědčení stěžovatele jednání odročit a tím mu umožnit účast u jednání. Jelikož se tak nestalo, stěžovatel se domáhal, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku a posléze jej nálezem zrušil.
Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není zpravidla oprávněn zasahovat do jejich rozhodovací činnosti. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by na úkor stěžovatele vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR].
Z obsahu napadeného rozhodnutí zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolával, shledán nebyl. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě je ve vztahu k jím dotčené materii řádně a ve shodě s požadavky zákona náležitě odůvodněn, přičemž v rozsahu stěžovatelem vznesených procesních námitek se v něm potom výslovně konstatuje, že byť svou nepřítomnost pro nemoc omluvil, nežádal, aby odvolací jednání bylo odročeno a jeho přítomnost podle názoru soudu nebyla nutná, když nic nebránilo tomu, učinit rozhodnutí v nepřítomnosti stěžovatele (str. 7 rozsudku). Takovýto postup přitom §101 odst. 2 o. s. ř. připouští (ve znění relevantním pro posouzení věci stěžovatele, tj. do novelizace provedené zák. č. 30/2000 Sb.; nyní §101 odst. 3 o. s. ř.), pročež se výtka stěžovatele v daném ohledu nejeví jako důvodná, neboť svého práva jednání se účastnit se tak současným nepožádáním o jeho odročení předem vzdal a tím se vyloučil rovněž z ostatních práv s touto účastí souvisejících. Jak plyne i z ustálené soudní judikatury, kterou Ústavní soud považuje za ústavně konformní, samotnou omluvu z jednání přitom nelze bez dalšího považovat za současnou žádost o odročení jednání (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 1996 sp. zn. 2 Cdon 369/96, uveřejněné pod č. 25 in: Soudní judikatura č. 3/1998, str. 55 a násl.; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. května 1999 sp. zn. 31 Cdo 2432/98, uveřejněné pod č. 38 in: Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6/2000, str. 359 a násl.).
Vycházeje z řečeného, Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, v důsledku čehož ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Pakliže rozhodl o ústavní stížnosti bezprostředně po odstranění jejích vad (k čemuž došlo 21. prosince 2004), nezabýval se již samostatně návrhem na odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku, když tento se stal pro uvedené bezpředmětným.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně , dne 13. ledna 2005