ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.1475.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 1475/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce F. V., zastoupeného advokátem, proti žalované N. N. H., příspěvkové organizaci, zastoupené advokátem, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 106/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. června 2008, č.j. 1 Co 149/2008-188, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 7.794,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.):
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. října 2007, č.j. 37 C 106/2004-146, zamítl žalobu, aby žalovaná žalobci zaplatila částku 4.000.000,- Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy v penězích podle §13 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Rozhodl též o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 12. června 2008, č.j. 1 Co 149/2008-188, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé podle ustanovení §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) potvrdil, změnil jeho výrok o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že v řízení nebyl prokázán neoprávněný zásah žalované do osobnostních práv žalobce chráněných ustanovením §11 násl. o.z., neboť v řízení bylo prokázáno, že zvolený lékařský výkon operatéra J. P. při operaci žalobce 25. července 2001 byl lege artis a nešlo o výkon provedený bez souhlasu žalobce. Nebylo proto možno dovodit odpovědnost žalované podle ustanovení §13 o.z.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dovolací důvody spatřuje v naplnění předpokladů obsažených v ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. Zejména dovozuje, že soudy zcela nesprávně dospěly k závěru, že žalobce poskytl souhlas s provedením operace, a vadně proto dovodily, že nedošlo k neoprávněnému zásahu do práva na ochranu osobnosti žalobce. Tento závěr dokumentuje pomocí konkrétních skutkových tvrzení. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaná v písemném vyjádření s dovoláním vyslovila nesouhlas.
Dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. (dřívějším rozsudkem soudu prvního stupně, který pak byl zrušen odvolacím soudem, byla žaloba též zamítnuta) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. Otázku výkladu ustanovení §11 násl. o.z. odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. prosince 2006, sp.zn. 30 Cdo 1899/2006). Pokud je v dovolání výslovně uplatněn též dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., pak nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu. Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle §243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s §218 písm. c/ téhož zákona.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 a 146 odst. 3 o.s.ř., když v dovolacím řízení žalované vznikly náklady spojené s jejím zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 6.250,- Kč [srov. §2 odst. 1, §6 odst. 1 písm. a), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §16 odst. 2, §17 písm. b) a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění po novele provedené vyhláškou č. 277/2006 Sb. účinné od 1. 9. 2006] a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění po novele provedené vyhláškou č. 276/2006 Sb.). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 6.550,- Kč, která je po úpravě o 19% daň z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalované, představována částkou 7.794,50 Kč (§137 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. května 2009
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu