ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.1536.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 1536/2018-56
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce P. B. , proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, a 2) J. K. , o náhradu škody a o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 196/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2017, č. j. 13 Co 106/2017-31, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 6. 2. 2017, č. j. 18 C 196/2016-24, kterým Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soud prvního stupně zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení (výrok I), dále odmítl žalobu týkající se J. K. (výrok II), ve vztahu k žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti řízení zastavil (výrok III) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV)
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Usnesením ze dne 19. 4. 2017, č. j. 18 C 196/2016-35 soud prvního stupně žalobce vyzval, aby ve lhůtě patnácti dní odstranil nedostat povinného zastoupení. Pro případ, že by žalobce vytknutý nedostatek neodstranil, soud prvního stupně žalobce poučil, že Nejvyšší soud řízení zastaví. Na uvedenou výzvu žalobce ve stanovené lhůtě reagoval podáním ze dne 26. 4. 2017, ve které požádal o bezplatné ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 27. 9. 2017, č. j. 18 C 196/2016-39, byla žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení zamítnuta. Uvedené usnesení bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. 13 Co 422/2017-44, proti němuž podal žalobce ústavní stížnost, která byla Ústavním soudem odmítnuta usnesením ze dne 31. 1. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3994/17.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce ani přes poučení o důsledcích své nečinnosti, nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení.
Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 25. dubna 2018
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu