ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1552.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 1552/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 6, o zaplacení 490 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10 243/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2016, č. j. 20 Co 429/2016-68, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 10. 2016, č. j. 32 Nc 10 243/2015-61, byl odmítnut návrh žalobce ze dne 20. 10. 2015 ve znění podání ze dne 30. 11. 2015, neboť toto podání nesplňovalo náležitosti dle §79 o. s. ř., které žalobce nedoplnil ani přes podrobnou výzvu a poučení obvodního soudu. Citované usnesení bylo potvrzeno v záhlaví uvedeným usnesením soudu odvolacího, proti němuž podal žalobce projednávané dovolání. Jeho součástí byla žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, o níž bylo zamítavě rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 1. 2017, č. j. 32 Nc 10 243/2015-77, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2017, č. j. 20 Co 46/2017-83 a usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1705/2017.
Nejvyšší soud si je vědom, že žalobce nebyl opětovně vyzván, aby splnil podmínku povinného zastoupení dle §241 o. s. ř. (první taková výzva byla doručena žalobci 8. 12. 2016, č. l. 72). Tímto postupem však nemohla být ohrožena žalobcova procesní práva, neboť z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobci je tudíž bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015).
Dovolací soud v dané věci dospěl k závěru, že se jedná zjevně o bezúspěšné uplatňování práva, jelikož žalobcova podání nesplňují ani náležitosti dle §79 o. s. ř, a to i přes opakovaná poučení soudů. Jelikož dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.), dovolací soud řízení podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 5. 2017
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu