ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.1809.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 1809/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobkyně MUDr. N. N. D. , zastoupené Mgr. Janem Kutějem, advokátem se sídlem v Praze 5, Lamačova 824/9, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení částky 250.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 125/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2013, č. j. 72 Co 94/2013 - 81, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, předsedou senátu (§243f odst. 2 o. s. ř.) odmítl dovolání žalobkyně, neboť neobsahuje zákonem předepsané náležitosti (§241a odst. 2 o. s. ř.)
Nedostatek náležitostí spočívá v tom, že dovolání neobsahuje vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a čeho se dovolatel domáhá.
Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 12. 9. 2013. Žalobkyně podala dovolání prostřednictvím právního zástupce dne 12. 11. 2013, tedy v poslední den lhůty pro podání dovolání.
Dne 3. 3. 2014 bylo žalobkyni doručeno usnesení Obvodního soud pro Prahu 2 ze dne 18. 12. 2013, č. j. 15 C 125/2012 – 89, kterým byla vyzvána, aby ve lhůtě pěti dnů od doručení tohoto usnesení odstranila vady svého dovolání. Konec uvedené lhůty připadl na pondělí 10. 3. 2014, kdy bylo soudu prvního stupně doplnění dovolání odesláno a doručeno.
Podle ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty pro podání dovolání prominout.
Podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.
Podle ustanovení §243c odst. 1 dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.
Žalobkyně podala dovolání v poslední den lhůty pro podání dovolání, avšak o zákonem stanovené náležitosti je v rozporu s ustanovením §241b odst. 3 doplnila až po uplynutí lhůty k podání dovolání.
Nejvyšší soud proto uzavřel, že dovolání žalobkyně trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě odstraněny a jak je uvedeno výše, dovolání odmítl.
Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že soud prvního stupně žalobkyni usnesením č. j. 15 C 125/2012 – 89 vyzval, aby ve lhůtě pěti dnů odstranila vady svého dovolání, což žalobkyně učinila. Podle §243b o. s. ř. pro dovolací řízení neplatí ustanovení §43 o. s. ř., podle kterého předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti a k opravě nebo doplnění podání určí lhůtu.
Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu marným uplynutím propadné (prekluzivní) lhůty podle §241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§243c odst. 1, §43 odst. 1 o. s. ř.), se proto po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, odmítnout (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. října 2003, sp. zn. 22 Cdo 280/2003, publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod č. C 2119, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4408/2008).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. srpna 2014
JUDr. Pavel S i m o n
předseda senátu