Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.07.2014, sp. zn. 30 Cdo 2023/2014 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2023.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2023.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 2023/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Pavlíka v exekuční věci oprávněného J. K., zastoupeného Mgr. Annou Gottliebovou, advokátkou se sídlem v Děčíně IV, Thomayerova 25/3, proti povinné V. V., zastoupené Mgr. Janem Matesem LL.M., advokátem se sídlem v Praze Vokovicích, Kladenská 413/37, pro 183 761,- Kč, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 46 EXE 5927/2011, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 8. 2013, č. j. 9 Co 1094/2013-115, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku, jímž okresní soud zamítl návrh povinné na zastavení exekuce, nařízené usnesením ze dne 5. 10. 2011, č. j. 46 EXE 5927/2011-12. Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním. Aniž vymezuje, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, namítá, že soudy nesprávně posoudily nedostatek součinnosti věřitele před dobou splatnosti jako nedostatek součinnosti oprávněného v exekučním řízení, v jejím případě se jedná o zjevný případ zneužití práva ve smyslu §3 obč. zák. (šikanu ze strany oprávněného, který odmítl součinnost nezbytnou k poskytnutí dobrovolného plnění povinnou a již 2 týdny po uplynutí splatnosti pohledávky podal návrh na nařízení exekuce). Vytýká odvolacímu soudu, že nenařídil ve věci jednání, a že rozhodl diametrálně odlišně od jiného senátu odvolacího soudu řešícího obdobnou věc. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně navrhla, aby výkon exekuce byl až do nového rozhodnutí odložen. Oprávněný ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že potřebnou součinnost povinné poskytl (číslo svého účtu sdělil úvěrující bance a čestné prohlášení s ověřeným podpisem předal), avšak nesouhlasil s prodloužením termínu splatnosti oproti lhůtě uvedené v exekučním titulu (6 měsíců od právní moci dědického usnesení); neví, i jakou jinou součinnost by se ještě mělo jednat. Navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání povinné zamítl a uložil jí k náhradě náklady dovolacího řízení. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Z §241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Dovolatelka neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ust. §237 a §241a odst. 2 o. s. ř. (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu České republiky publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 o. s. ř. (§243f odst. 3 o. s. ř.) odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 16. července 2014 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/16/2014
Spisová značka:30 Cdo 2023/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2023.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Přípustnost dovolání
Vady podání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:07/29/2014
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 3216/14
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13