ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.2091.2011.1
sp. zn. 30 Cdo 2091/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce Ing. M. Š. , zastoupeného JUDr. Milanem Zápotočným, advokátem se sídlem v Jihlavě, Telečská 7, proti žalovanému F. D. , o ochranu osobnosti a žalobu na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Brně, pod sp. zn. 24 C 20/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. března 2010, č.j. 1 Co 16/2010-56, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o. s. ř.):
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. prosince 2009, č. j. 24 C 20/2009-44, výrokem I. zamítl žalobu, aby soud povolil obnovu řízení ve vztahu k usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8.10.2009, č.j. 1 C 139/2009-31, výrokem II. zamítl návrh žalobce, aby mu bylo pro účely řízení o žalobě na obnovu řízení přiznáno osvobození od soudních poplatků a aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů pro ochranu zájmů.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesením ze 15. března 2010, č.j. 1 Co 16/2010-56, usnesení soudu prvního stupně podle §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že žalobě na obnovu řízení vedeného pod sp. zn. 1 C 139/2009 nelze vyhovět, když usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. října 2009, č.j. 1 Co 139/2009-31, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí zdejšího soudu o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce soudem, je procesním usnesením, jímž se upravuje vedení řízení. Nejde tedy o rozhodnutí podle ustanovení §228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. I když odvolací soud neshledal z obsahu spisu v počínání žalobce prvky svévole ve smyslu §138 odst. 1 o.s.ř., přesto konstatoval, že soud prvního stupně zcela správně žalobu na obnovu řízení pro zjevnou bezúspěšnost zamítl spolu s žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci bylo doručeno žalobci 8. dubna 2010 a téhož dne nabylo právní moci.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 7. června 2010 včasné dovolání, doplněné podáním zástupce žalobce ze dne 5. října 2010. Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přičemž jako důvod dovolání uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Namítá, že soudy obou stupňů neodůvodněně odmítly přiznat žalobci osvobození od soudního poplatku a žádost o ustanovení zástupce. Navrhl proto, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po té, co přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. července 2009, konstatuje, že dovolání v označené věci není přípustné, neboť není splněna podmínka přípustnosti uvedená v ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. ve spojení s ustanovením §238 odst. 1 písm. a/ a odst. 2 o.s.ř., protože napadené usnesení není rozhodnutím po právní stránce zásadního významu ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. Otázku, zda jsou naplněny předpoklady úspěšnosti žaloby na obnovu řízení odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. září 2004, sp.zn. 26 Cdo 333/2008). Pokud je v dovolání uplatněn i dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. a dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř., pak k nim nemohlo být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přihlédnuto s ohledem na úpravu obsaženou v ustanovení §237 odst. 3, část věty za středníkem.
Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle §243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s §218 písm. c/ téhož zákona.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. března 2012
JUDr. Pavel P a v l í k, v. r.
předseda senátu