ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.2453.2013.1
sp. zn. 30 Cdo 2453/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně H. F. , zastoupené JUDr. Petrou Čapkovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, tř. ČSA 300, proti žalovaným 1) P. L. , a 2) I. L. , zastoupeným JUDr. Ivanem Brožem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Střelecká 672, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 20 C 155/2009, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. února 2013, č. j. 21 Co 242/2012-297, takto:
I. Dovolání žalovaných se odmítá .
II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 16.000,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Petry Čapkové, advokátky se sídlem v Hradci Králové, tř. ČSA 300.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. února 2013, č. j. 21 Co 242/2012-297 (který splňuje zákonem stanovené náležitosti ve smyslu §157 odst. 2 o. s. ř. a je tudíž přezkoumatelný), není přípustné podle §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [K otázce aplikace §80 písm. c/ o. s. ř. - srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) ze dne 28. června 2006, sp. zn. 31 Cdo 1836/2005, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 2007, sešit 6, pod pořadovým č. 53, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2009, sp. zn. 22 Cdo 2286/2007; všechna zde uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://nsoud.cz ; k otázce tzv. lichevní smlouvy - srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2011, sp. zn. 30 Cdo 1316/2011, z nějž odvolací soud ve skutkových poměrech dané věci vycházel, aniž by se dopustil právně kvalifikační pochybení], přičemž není důvod, aby uvedené rozhodné právní otázky byly dovolacím soudem posouzeny jinak.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaných bylo odmítnuto, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Nejvyšší soud přitom (níže cit. rozhodnutím velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia) zaujal právní názor, že po zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. Ústavním soudem (nálezem ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, který je veřejnosti přístupný na webových stránkách http//:nalus.usoud.cz) se při rozhodování o náhradě nákladů řízení odměna za zastupování advokátem určí podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010).
V tomto případě (vzhledem k zastoupení žalobců advokátem) účelně vynaložené náklady žalobců sestávají z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (jejich písemné vyjádření k dovolání), a to z tarifní odměny ve smyslu §1 odst. 2, §6 odst. 1, §7 bod 6 (sazba odměny přitom byla stanovena z tarifní hodnoty 1.841.850,- Kč, tj. z ceny předmětného pozemku dotčeného určovací žalobou - k tomu srov. např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 23. února 2011, sp. zn. 1332/2007, který je veřejnosti přístupný na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky http://nalus.usoud.cz ), §8 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 15.700,- Kč, a dále z jednoho paušálu hotových výdajů podle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300,- Kč.
Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 16.000,- Kč jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni k rukám její advokátky, která žalobkyni v tomto řízení zastupovala (§149 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 6. listopadu 2013
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu