ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.2541.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 2541/2022-124
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Jana Kolby a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobce P. B. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení částky 763 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 174/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2021, č. j. 11 Co 258/2021-103, takto:
I. Dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2021, č. j. 11 Co 258/2021-103, se v rozsahu dovolání do výroku I, vyjma potvrzení výroku usnesení soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení, zastavuje .
II. Ve zbylém rozsahu se dovolání odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal zaplacení částky 763 000 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu.
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 10. 11. 2020, č. j. 20 C 174/2018-87, zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2020, č. j. 11 Co 255/2020-81 (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, čímž mu vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, dále jen „zákon č. 549/1991 Sb.“], který činí podle položky č. 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč.
Soud prvního stupně vyzval žalobce svým usnesením ze dne 14. 10. 2021, č. j. 20 C 174/2018-108, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za podání dovolání ve výši 4 000 Kč s tím, že nebude-li ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno. Výzva byla žalobci doručena dne 21. 10. 2021.
Žalobce reagoval na výzvu soudu prvního stupně žádostí o osvobození od soudních poplatků, o níž soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 11. 1. 2022, č. j. 20 C 174/2018-111, ve spojení s potvrzujícím usnesením odvolacího soudu ze dne 17. 6. 2022, č. j. 11 Co 120/2022-119, tak, že se žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznává.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII zákona č. 287/2018 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Opětovné vyzývání žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání považoval Nejvyšší soud za nadbytečné, neboť lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnutá výzva byla objektivně způsobilá zprostředkovat dovolateli povinnost zaplacení soudního poplatku za dovolací řízení, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nové a stále stejné výzvy postupem neefektivním a formalistickým (srov. podobně usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, a ze dne 13. 6. 2013, sp. zn. IV. ÚS 1775/13).
Protože žalobce nebyl od povinnosti zaplatit soudní poplatek za dovolací řízení osvobozen a ve stanovené lhůtě tento poplatek nezaplatil, ačkoliv byl k tomu řádně soudem prvního stupně vyzván, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení odvolacího soudu podle §9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zčásti zastavil.
Dovolání žalobce není dle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. přípustné v rozsahu, jímž bylo napadeným usnesením odvolacího soudu rozhodnuto o nákladech řízení, ať již co do potvrzení nákladového výroku v usnesení soudu prvního stupně či co do výroku o nákladech odvolacího řízení. Z těchto důvodů dovolací soud dovolání v dotčeném rozsahu odmítl.
V rozsahu, ve kterém není dovolání podle §238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§241b odst. 2 o. s. ř.), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 10. 2022
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu