ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.2755.2012.1
sp. zn. 30 Cdo 2755/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce Ing. F. B. , zastoupeného JUDr. Janem Holubem, L.L.M., advokátem se sídlem v Kladně, Kleinerova 24, proti žalovaným 1) V. H. , a 2) M. H. , zastoupeným Mgr. Ondřejem Malinou, advokátem se sídlem v Praze 7, Komunardů 36, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 20 C 75/2010, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. dubna 2012, č.j. 29 Co 150/2012-276, takto:
I. Dovolání žalovaných se odmítá.
II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jana Holuba, L.L.M., advokáta se sídlem v Kladně, Kleinerova 24.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.):
Úvodem Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) předesílá, že se zřetelem k době vydání dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále již „o. s. ř.“).
Dovolání žalovaných (dále již „dovolatelé“) proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Praze (dále již „odvolací soud“), kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 7. listopadu 2011, č.j. 20 C 75/2010-231, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst.1 písm. c) o. s. ř., neboť z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatelé nepřípustně uplatnili dovolací důvody ve smyslu §241a odst. 2 písm. a) (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) a §241a odst. 3 o. s. ř. (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), jejichž prostřednictvím ovšem přípustnost dovolání založit nelze, neboť podle §237 odst. 3, věty za středníkem, k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží. Polemizují-li pak dovolatelé v podaném dovolání s právním posouzením věci odvolacím soudem, činí tak s ohledem na svou skutkovou verzi případu; ani tato okolnost ovšem přípustnost jejich dovolání nezakládá. Kromě tohoto dovolatelé ve svém dovolání [z pohledu §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř.] neformulovali (žádnou) právní otázku, která dovolacím soudem dosud nebyla vyřešena nebo by měla být řešena jinak a jejíž řešení by v dané věci bylo relevantní. Neuvedli ani (žádné) konkrétní rozhodnutí, ve kterém by pro napadené rozhodnutí podstatná právní otázka byla řešena soudy rozdílně. Z obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) nebylo možno vyvodit jiný (relevantní) důvod, pro který by rozhodnutí odvolacího soudu mohlo být považováno za rozhodnutí zásadního významu.
Nejvyšší soud proto dovolání dovolatelů podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn §243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem (vyjádření k dovolání) v částce 1.500,- Kč [§7 písm. d), §10 odst. 3, §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb.] a z náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč, vše navýšeno o 21 % DPH (tj. o částku 378,- Kč) podle §137 odst. 3 o. s. ř. a §47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 2.178,- Kč jsou dovolatelé povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně, a to k rukám jejich advokáta (§149 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. ledna 2013
JUDr. Pavel Vrcha, v. r.
předseda senátu