ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.3294.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 3294/2018-38
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2, pod sp. zn. 29 C 223/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2017, č. j. 51 Co 443/2017-11, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 16. 10. 2017, č. j. 29 C 223/2017-5, řízení ve věci zastavil (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při němž nebyl zastoupen.
Soud prvního stupně vyzval žalobce usnesením z 5. 2. 2018, č. j. 29 C 223/2017-15, k odstranění nedostatku povinného zastoupení v lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení. Na tuto výzvu žalobce reagoval žádostí o ustanovení advokáta pro dovolací řízení. O uvedené žádosti soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 5. 3. 2018, č. j. 29 C 223/2017-25, tak, že žalobci zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení neustanovil. Odvolací soud poté k odvolání žalobce usnesení soudu prvního stupně potvrdil svým usnesením ze dne 29. 3. 2018, č. j. 51 Co 110/2018-30. Znovu pak soud prvního stupně žalobce vyzval k odstranění téhož nedostatku ještě svým usnesením z 25. 7. 2018, č. j. 29 C 223/2017-31.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“,
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal a ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. K opakované žádosti žalobce o ustanovení zástupce Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť v dané otázce již bylo závazně rozhodnuto pravomocným usnesením soudu prvního stupně usnesením ze dne 5. 3. 2018, č. j. 29 C 223/2017-25, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 29. 3. 2018, č. j. 51 Co 110/2018-30 (k tomu srov. ustanovení §159a odst. 1, 3 a 4 ve spojení s §243b odst. 1 o. s. ř.). Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes opakovanou výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 9. 2018
JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu