ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.4512.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 4512/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu nemajetkové újmy a náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 63/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2016, č. j. 53 Co 279/2016-32, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky 20 000 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy a náhrady škody, jakož i doplacení sociálního pojištění, z důvodu nečinnosti Obvodního soudu pro Prahu 2 v řízeních vedených pod sp. zn. 20 C 78/2007 a 20 C 16/2012.
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 31. 3. 2016, č. j. 53 Co 88/2016-26, potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který zamítl žádost žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, kterou žalobce podal současně s dovoláním proti předchozímu rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce pro řízení. Podle odvolacího soudu žalobce nedoložil, že by u něj byly splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, když soud prvního stupně poukázal na jeho vlastnictví nemovitostí a přisouzení částky okolo čtvrt milionu korun.
Podáním ze dne 6. 5. 2016 žalobce zaslal soudu novou žádost o ustanovení zástupce pro dané řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 15. 6. 2016, č. j. 14 C 63/2015-28, řízení o návrhu žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů zastavil, neboť bylo již ve věci pravomocně rozhodnuto a žalobce netvrdil ve svém návrhu nové skutečnosti.
Napadeným usnesením odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně s tím, že ve věci je dána překážka věci pravomocně rozhodnuté. Odvolací soud dodal, že zjistí-li soud, že projednání nové žádosti žalobce brání překážka věci rozsouzené, nemůže postupovat jinak, než pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení toto řízení zastavit, pokud žalobce neuvedl nové skutečnosti o svých poměrech.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém zároveň opětovně požádal o ustanovení zástupce.
Usnesením ze dne 18. 8. 2016, č. j. 14 C 63/2015-34, doručeným žalobci dne 26. 8. 2016, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v předmětné věci zvolil zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, a to do 10 dnů od doručení usnesení, jinak Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Žalobce na tuto výzvu nereagoval.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.).
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen.
V usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněném pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz ), velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu uvedl, že:
1) Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
2) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu §30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.
3) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.).
Posuzované dovolání žalobce směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud zastavil řízení (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) o opětovné žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro řízení Za dané situace se nejeví jako procesně účelné, aby soud prvního stupně opětovně rozhodoval o opakované žádosti žalobce o ustanovení zástupce, když s ohledem na důvody předchozího rozhodnutí nelze ani v tomto případě očekávat, že by dospěl k jinému závěru. Nejvyšší soud proto i v tomto případě postupoval přiměřeně podle usnesení sen. zn. 31 NSCR 9/2015.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle §138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Nejvyšší soud považuje za správný již dříve učiněný závěr soudů obou stupňů, že žalobce neosvědčil naplnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř.
Protože žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu soudu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2016
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu