ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.4619.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 4619/2017-296
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobkyně H. P. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 247 720 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 6/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2017, č. j. 21 Co 16/2017-279, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále též „dovolatelka“) se žalobou domáhá zaplacení částky 247 720 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody způsobené tím, že v důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 2250/2012-99 a č. j. 30 Cdo 1038/2013-100, jí vznikla povinnost vrátit Ministerstvu kultury částky 129 880 Kč a 117 840 Kč, které jí předtím Ministerstvo kultury vyplatilo, a dále povinnost k náhradě nákladů řízení, ve kterých se vrácení uvedených částek Ministerstvo kultury po žalobkyni domáhalo.
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 25. 5. 2016, č. j. 22 C 6/2015-113, byla žaloba zamítnuta. V rámci odvolání proti rozsudku požádala žalobkyně o ustanovení právního zástupce.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 26. 10. 2016, č. j. 22 C 6/2015-231, zamítl žádost žalobkyně o ustanovení právního zástupce.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, když se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že ustanovení zástupce žalobkyni není nezbytně třeba k ochraně jejích zájmů.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, ve kterém zároveň opětovně požádala o ustanovení zástupce pro dovolací řízení a navrhla odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného usnesení.
Usnesením ze dne 17. 7. 2017, č. j. 22 C 6/2015-288, doručeným žalobkyni dne 13. 8. 2017, vyzval soud prvního stupně žalobkyni, aby si ve lhůtě 5 dnů pro podání dovolání v této věci zvolila dle §241 odst. 1 o. s. ř. zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2017, č. j. 21 Co 16/2017-279, s tím, že nebude-li do 5 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Žalobkyně na tuto výzvu nereagovala a zástupce z řad advokátů si, a to ani později, nezvolila.
Podáním došlým Nejvyššímu soudu dne 10. 10. 2017 vzala žalobkyně dovolání zpět, neboť v současném stavu řízení postrádá dovolání smysl.
Za situace, kdy dovolatelka vzala podané dovolání zcela zpět, dovolací soud podle §243c odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, dovolací řízení zastavil.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. nelze uvažovat za situace, kdy je zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy bylo dovolací řízení dovolacím soudem bez zbytečného odkladu po předložení věci zastaveno, nebylo již o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodováno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. října 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu