ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.590.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 590/2019-89
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobce P. R., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 188/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2018, č. j. 58 Co 430/2017-59, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. 7. 2017, č. j. 26 C 188/2016-24, zamítl žalobu o zaplacení částky 600 000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a současně rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 300 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Současně s podáním dovolání požádal o osvobození od soudních poplatků a bezplatné ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 9. 2018, č. j. 26 C 188/2016-69, zamítnut. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 13. 11. 2018, č. j. 58 Co 395/2018-84.
Usnesením ze dne 19. 11. 2018, č. j. 26 C 188/2016, soud prvního stupně žalobce vyzval, aby ve lhůtě sedmi dnů odstranil nedostatek povinného zastoupení a zároveň žalobce poučil, že v případě neodstranění vytknutého nedostatku Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II odst. 2 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem, §104 odst. 2 věty třetí a s přihlédnutím k §243c odst. 3, věta druhá o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 2. 2019
JUDr. David Vláčil
pověřený člen senátu