Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.01.2018, sp. zn. 30 Cdo 5907/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5907.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5907.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5907/2017-291 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobkyně Okresního státního zastupitelství Brno-venkov , se sídlem v Brně, Polní 41, proti žalovaným 1) obci Hostěnice , se sídlem v Hostěnicích 57, identifikační číslo osoby 004 88 51, zastoupené Mgr. Ing. Milanem Sochorem, advokátem se sídlem v Brně, Divadelní 6, a 2) M. K. , zastoupené JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 5, za účasti vedlejších účastníků na straně žalovaných 1) P. G., a 2) M. M., obou zastoupených JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem se sídlem shora, o určení neplatnosti smluv, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 28 C 192/2010, o dovolání žalované 2) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. června 2017, č. j. 13 Co 102/2016-247, takto: I. Dovolání žalované 2) se odmítá . II. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) úvodem předesílá, že v této věci již rozhodoval rozsudkem ze dne 1. července 2015, sp. zn. 30 Cdo 999/2015 (kterým byl zrušen předchozí žalobu zamítající rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 20. června 2012, č. j. 28 C 192/2010-103, jakož i potvrzující rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. listopadu 2014, č. j. 13 Co 394/2012-137, ve znění označeného opravného usnesení téhož krajského soudu), jenž byl posléze publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 38/2016 (dále též „R 38/2016“). V tomto rozsudku dovolací soud vyložil a odůvodnil právní názor, že státní zastupitelství je legitimováno podle §42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, k podání žaloby o určení neplatnosti smlouvy o převodu obecního nemovitého majetku, kterou za převádějící obec při absenci předchozího rozhodnutí zastupitelstva obce uzavřel starosta obce. Po proběhnuvším dalším řízení Okresní soud Brno-venkov (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. listopadu 2015, č. j. 28 C 192/2010-209, určil, že „Smlouva o převodu vlastnictví nemovitosti uzavřená v Brně dne 5. 12. 2001 mezi Obcí Hostěnice, IČ 00488151 jako prodávajícím a Z. Š., jako kupujícím o prodeji a koupi nemovitostí, a to pozemků v k. ú. H., evidovaná u Katastrálního úřadu pro J. k., katastrální pracoviště B.-v. pod číslem, je neplatná“ , a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalovaných a jejich vedlejších účastníků Krajský soud v Brně (dále již „odvolací soud“) rozsudek soudu prvního stupně v meritu věci potvrdil, změnil jej toliko v nákladovém výroku (ve vztahu mezi žalovanými a státem) způsobem vyloženým ve výroku III. rozsudku, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná 2) (dále též „dovolatelka“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání, které však není – jak bude vyloženo níže – ve smyslu §237 o. s. ř. přípustné. Je tomu tak předně z toho důvodu, že dovolatelka polemizuje s již dovolacím soudem ve shora označeném kasačním rozsudku vyřešenou právní otázkou, zda je státní zastupitelství legitimováno k podání žaloby o určení neplatnosti smlouvy o převodu obecního majetku. Uvedený rozsudek dovolacího soudu (R 38/2016) byl publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a tedy představuje v řešení dané právní otázky ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu, od níž není žádného důvodu (např. s ohledem na judikaturu Ústavního soudu České republiky) se odchylovat. V tomto směru tudíž dovolací argumentace žalované 2) přípustnost jejího dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. nezakládá. Nepřípadná je též dovolací argumentace, v níž dovolatelka odkazuje na dosah právního názoru vyplývajícího z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2005, sp. zn. 20 Cdo 2743/2004, v němž byla rovněž řešena právní otázka výkladu a aplikace §42 zákona o státním zastupitelství, avšak ve specifických poměrech týkajících se uzavření věcné smlouvy podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztah k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, tedy nikoliv materie týkající se nakládání s obecním nemovitým majetkem, která podléhá specifickému režimu obecního zřízení. Dovolací argumentace v rámci čl. IV., v níž dovolatelka uplatňuje další dovolací důvod, kterým má být „skutečnost, že soudy obou stupňů nesprávně posoudily otázku pasivní legitimace žalované M. K.“ , neobsahuje vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §241a odst. 2 a §237 o. s. ř. Dovolací soud připomíná, že vzhledem k tomu, že je vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.), přípustnost dovolání posuzoval (posuzovat mohl) toliko z hlediska shora dovolatelkou uvedené právní otázky týkající se aktivní legitimace státního zastupitelství, k níž dovolatelka vymezila předpoklad přípustnosti ve smyslu §241a odst. 2 a §237 o. s. ř., zatímco u druhé posledně uvedené právní otázky tak již neučinila, pročež v tomto směru byla dovolacímu soudu upřena možnost se vůbec zabývat otázkou přípustnosti dovolání. Z vyložených důvodů proto Nejvyšší soud dovolání žalované 2) podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal dovolatelku, jejíž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalobci v souvislosti s podáním jeho písemného vyjádření k dovolání, kdy žalobce nedoložil výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu hotových výdajů podle §151 odst. 3 o. s. ř. (viz čl. II bod. 1 ve spojení s čl. VI. zákona č. 139/2015), ve výši 300,- Kč (§2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně 24. ledna 2018 JUDr. Pavel Vrcha předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/24/2018
Spisová značka:30 Cdo 5907/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5907.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Svéprávnost (o. z.)
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:03/23/2018
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 1229/18
Staženo pro jurilogie.cz:2022-11-26