ECLI:CZ:NS:2005:30.CDO.85.2005.1
sp. zn. 30 Cdo 85/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce J. B., zastoupeného advokátkou, za účasti R. S., zastoupeného advokátkou, o žalobě proti rozhodnutí Katastrálního úřadu v P. ze dne 22. 4. 2004, č. j. V-1571/2003-606, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 C 12/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. května 2004, č. j. 11 Cmo 356/2003 - 40, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit účastníku řízení R. S.
na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 950,- Kč do tří dnů
od právní moci tohoto usnesení na účet advokátky.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou, doručenou soudu prvního stupně dne 26. 5. 2003, domáhal, aby „soud pro porušení zákona zrušil rozhodnutí Katastrálního úřadu v P.
ze dne 22. 4. 2003, č. j. V-1571/2003 - 606“, kterým byl povolen vklad vlastnických práv do katastru nemovitostí podle darovací smlouvy ze dne 30. 5. 2002, jíž žalobce daroval svému synovci R. S. jednu polovinu domu čp. 65, stojícího
na stavební parcele č. 60, jednu polovinu této stavební parcely a polovinu dalších pozemků ve smlouvě uvedených, to vše v obci P., kat. území L. u P.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 1. 8. 2003, č. j. 30 C 12/2003 - 23, žalobu odmítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem
a účastníkem řízení. S odkazem na ust. §5 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, podle něhož proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustný opravný prostředek, ani žaloba ve správním soudnictví, dospěl k závěru, že žaloba podle části páté o. s. ř. je v daném případě podle ust. §250g odst. 1 písm. c) o. s. ř. nepřípustná, neboť směřuje proti rozhodnutí Katastrálního úřadu v P. ze dne 22. 4. 2004, č. j. V-1571/2003-606, jímž byl povolen vklad vlastnických práv do katastru nemovitostí.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. 5. 2004, č. j.
11 Cmo 365/2003 - 40, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a dalším účastníkem řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že směřuje-li žaloba v daném případě proti rozhodnutí katastrálního úřadu, jímž byl povolen vklad
do katastru nemovitostí, je nepřípustná, neboť ust. §5 odst. 3 zák. č. 265/1992 Sb. proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, opravný prostředek ani žalobu ve správním soudnictví nepřipouští. Poukázal na to, že zákonná úprava ust. §5 odst. 3 zák. č. 265/1992 Sb. nebyla dotčena novelou tohoto zákona provedenou zák. č. 90/1996 Sb., ani zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, a zákonem č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, neboť nesouhlasí se závěry soudů obou stupňů, že žaloba není v daném případě přípustná,
a má za to, že měla být projednána podle části páté o. s. ř. Poukazuje na dopis Katastrálního úřadu v P. ze dne 20. 6. 2003, v němž mu bylo sděleno, že proti rozhodnutí o povolení vkladu do katastru nemovitostí může podat žalobu podle části páté o. s. ř. Navrhl, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Další účastník řízení se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnil s rozhodnutími soudů osobu stupňů.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou (§240 odst. 1 o. s. ř.), účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.) a že je přípustné podle §239
odst. 3 o. s. ř., přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.
Podle §5 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, lze provést zápisem ve spisu. Proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek, ani žaloba ve správním soudnictví. Podle odst. 4 tohoto ustanovení rozhodnutí o zamítnutí vkladu se doručuje všem účastníkům řízení. Proti tomuto rozhodnutí je přípustný opravný prostředek. Pokud podanému opravnému prostředku katastrální úřad nevyhoví v plném rozsahu, rozhoduje o podaném opravném prostředku soud.
V posuzované věci se žalobce žalobou, doručenou soudu prvního stupně dne
26. 5. 2003, domáhá, aby „soud pro porušení zákona zrušil rozhodnutí Katastrálního úřadu v P. ze dne 22. 4. 2004, č. j. V-1571/2003-606“, kterým byl povolen vklad vlastnických práv do katastru nemovitostí podle darovací smlouvy ze dne
30. 5. 2002.
Jestliže podle ust. §5 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, není proti rozhodnutí, kterým se vklad do katastru nemovitostí povoluje, žaloba ve správním soudnictví přípustná, pak je správný závěr odvolacího soudu, který usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby pro nepřípustnost podle §219 o. s. ř. potvrdil. Okolnost, že žalobci bylo v přípisu Katastrálního úřadu P. ze dne 20. 6. 2003 sděleno, že proti rozhodnutí o povolení vkladu do katastru nemovitostí může podat žalobu podle části páté o. s. ř., přípustnost podání takovéto žaloby nezakládá, neboť uvedené sdělení je v rozporu se zákonnými podmínkami přípustnosti žaloby
ve správním soudnictví uvedenými v ustanovení §5 odst. 3 zák. č. 265/1992 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu není důvodné. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle §243b odst. 2 část věty
před středníkem a odst. 6 o. s. ř. usnesením zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §245, §243b
odst. 5 věty první, §244 odst. 1, §151 odst. 1 věty první a §142 odst. 1 o. s. ř., neboť další účastník řízení má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za 1 úkon (vyjádření k dovolání) v částce 875,- Kč, stanovené podle §11, §13 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., a z náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 75,- Kč, celkem 950,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. února 2005
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu