ECLI:CZ:NS:2012:30.ND.76.2012.1
sp. zn. 30 Nd 76/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci žalobce VICTORIA, a.s. , IČ 61860867, se sídlem v Praze 6, Na Dionýsce 6, zastoupeného JUDr. Josefem Haščákem, advokátem se sídlem v Kynšperku nad Ohří, Jana Nerudy 868, proti žalovanému Ing. J. Š o zaplacení částky 4.800.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 194/2010, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze rozhodujících o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze pod sp. zn. Nco 144/2011, takto:
Námitka podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 144/2011, se odmítá.
Odůvodnění:
Ve shora uvedené věci vznesl žalovaný v podáních ze dne 20. září 2011 a 22. září 2011 doplněných podáním ze dne 2. listopadu 2011, námitku podjatosti proti soudkyním Vrchního soudu v Praze, které usnesením ze dne 18. srpna 2011, č.j. Nco 144/2001-90, rozhodly o námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze.
Výše uvedenou námitku podjatosti spolu se spisem předložil Vrchní soud v Praze přípisem ze dne 6. března 2012, sp. zn. Nc 325/2011-109, Nejvyššímu soudu, a to s připojením písemných vyjádření soudkyň senátu Nco Vrchního soudu v Praze, JUDr. Milady Lukáčové, JUDr. Evy Keményové a Mgr. Ivy Horákové, že nikdo z nich nemá žádný poměr k věci, účastníky řízení nezná, nemá k nim ani k jejich zástupcům žádný vztah a není jim znám žádný důvod, pro nějž by bylo na místě pochybovat o jejich nepodjatosti. V předkládací zprávě však Vrchní soud v Praze současně mimo jiné uvedl, že vznesenou námitku považuje za zjevně opožděnou.
Podle §14 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 2 o.s.ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.
Podle §14 odst. 4 o.s.ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle §15a odst. 2 o.s.ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dověděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
Podle §16 odst. 2 o.s.ř. opožděně podanou námitku (§15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda námitka podjatosti vznesená žalovaným je námitkou uplatněnou včas, nebo zda se jedná o námitku uplatněnou opožděně, jak uvádí v předkládací zprávě Vrchní soud v Praze.
Po zhodnocení příslušných ustanovení zákona a obsahu předloženého spisu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že žalovaný uplatnil námitku podjatosti opožděně. Především je totiž nutno mít na zřeteli, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení .
Rozhodnutí o námitce podjatosti bylo vydáno Vrchním soudem v Praze jako soudem nadřízeným (§16 odst. 1 o.s.ř.) ve smyslu ustanovení §16 odst. 3, věty druhé, o.s.ř. bez jednání a bylo doručeno žalovanému dne 16. září 2011. Řízení o této námitce tak u nadřízeného soudu skončilo. Jestliže žalovaný uplatnil námitku podjatosti podáním doručeným soudu dne 20. září 2011, podal ji opožděně.
Nejvyšší soud proto námitku podjatosti vznesenou žalovaným jako opožděnou podle ustanovení §16 odst. 2 o.s.ř. odmítl.
Jen na okraj lze s ohledem na formulace námitky podjatosti zmínit, že případné členství či kandidatura na členství v bývalé Komunistické straně Československa sama o sobě není důvodem ke konstatování, že soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodovat. Např. Ústavní soud ČR ve věci sp. zn. III. ÚS 3268/10 zdůraznil zásadu, že otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší zákon č. 451/1991 Sb., který stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje princip, že prosté členství v někdejší KSČ není skutečností, která by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu (odkázat lze též např. na usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 22. listopadu 2011, sp. zn. III. ÚS 3232/11, nebo na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. března 2012, sp. zn. 20 Nd 15/2012, apod.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. března 2012
JUDr. Pavel Pavlík,v. r.
předseda senátu