ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.145.2014.1
sp. zn. 32 Cdo 145/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně B U I L D I N G, spol. s r.o. , se sídlem v Praze 3, Slavíkova 20/1379, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 45317127, zastoupené JUDr. Ivanem Roubalem, advokátem se sídlem v Praze 5, U Nikolajky 833/5, proti žalované Vítkov Invest s.r.o. , se sídlem v Praze 2, Na Kozačce 6/1288, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 26429586, zastoupené JUDr. Lukášem Damborským, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobkyně České pojišťovny, a.s. , se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, PSČ 113 04, identifikační číslo osoby 45272956, o zaplacení 133 175 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty a o vzájemném návrhu o 172 240 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Cm 182/2004, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. března 2013, č. j. 4 Cmo 286/2012-717, ve znění usnesení ze dne 11. září 2013, č. j. 4 Cmo 286/2012-745, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Žalovaná podala obsáhlé dovolání proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. června 2012, č. j. 5 Cm 182/2004-653, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 133 175 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu specifikovanou ve výroku rozhodnutí, byl zamítnut vzájemný návrh žalované a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání v této věci není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. může dovolání podat účastník řízení. Z povahy dovolání jako opravného prostředku přitom plyne, že k dovolání je oprávněna jen ta strana (účastník řízení), které nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popřípadě které byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jejich právech – v konstantní judikatuře se tato legitimace k dovolání označuje též jako subjektivní přípustnost dovolání. Zrušil-li odvolací soud dovoláním napadeným usnesením rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo uloženo žalované zaplatit žalobkyni částku 133 175 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu a náhradu nákladů řízení a byl zamítnut vzájemný návrh žalované, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nemohla být žalované způsobena žádná újma na jejich právech, neboť došlo ve vztahu k ní k odklizení rozhodnutí soudu prvního stupně, které bylo pro ni nepříznivé. Přitom dovolatelka nebrojí, že měl odvolací soud rozhodnout jinak (např. rozsudek soudu prvního stupně změnit), a dovolání jen proti důvodům rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné (srov. §236 odst. 2 o. s. ř.).
Vzhledem k tomu, že v daném případě dovolání podal někdo, kdo k jeho podání oprávněn nebyl, Nejvyšší soud je, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a aniž se mohl zabývat jeho důvodností, podle ustanovení §243c odst. 3 věty první a §218 písm. b) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo v řízení rozhodováno, protože rozhodnutím o dovolání řízení ve věci nekončí (srov. §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. června 2014
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu