ECLI:CZ:NS:2017:32.CDO.1599.2017.1
sp. zn. 32 Cdo 1599/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně ZONAS a. s. , se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 14/17, identifikační číslo osoby 27826309, zastoupené JUDr. Ing. Petrem Machálkem, Ph.D., advokátem se sídlem ve Vyškově, Pivovarská 58/8, proti žalované E.ON Energie, a. s. , se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, identifikační číslo osoby 26078201, o zaplacení částky 154 801,03 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 30 C 57/2016, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 12. 2016, č. j. 22 Co 2216/2016-92, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou dne 18. 2. 2016 se žalobkyně na základě smlouvy o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s podporou formou výkupních cen s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy uzavřené dne 31. 12. 2012 se žalovanou jako povinně vykupujícím obchodníkem s elektřinou (dále též jen „smlouva“) domáhá po žalované zaplacení smluvně sjednané ceny za dodanou elektřinu v měsíci lednu 2013.
Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 3. 10. 2016, č. j. 30 C 57/2016-58, změnil své usnesení ze dne 26. 8. 2016, č. j. 30 C 57/2016-52, tak, že žalobkyně se k zaplacení soudního poplatku nevyzývá (výrok I.), řízení zastavil (výrok II.), rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k projednání a rozhodnutí Energetickému regulačnímu úřadu (výrok III.), a rozhodl o náhradně nákladů řízení (výrok IV.).
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II., III. a IV. (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Odvolací soud uvedl, že v projednávané věci jde o spor o zaplacení smluvně sjednané ceny elektřiny vyrobené právní předchůdkyní žalobkyně z obnovitelného zdroje a dodané žalované. Byla-li podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů realizována formou výkupních cen a výkupní cena za měsíc leden 2013 nebyla uhrazena, jde o spor týkající se podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve smyslu ustanovení §52 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, a §17 odst. 7 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že v projednávané věci nejsou splněny podmínky řízení ve smyslu ustanovení §104 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť není dána pravomoc soudu, a že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Energetický regulační úřad.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání (výslovně pouze proti prvnímu výroku), v němž s odkazem na ustanovení §237 o. s. ř. co do přípustnosti uvádí, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že není dána pravomoc soudu k projednání a rozhodnutí věci. Namítá, že se domáhá plnění ze smlouvy, tedy ze závazkového vztahu mezi dvěma soukromými subjekty práva, a že dovolatelce jako vlastnici výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření není poskytována „podpora“, ale hrazena cena za dodanou elektřinu podle podmínek stanovených smlouvou. Nejde proto o spor o podporu, ale o splnění smluvní povinnosti, působnost Energetického regulačního úřadu tak není dána ustanovením §17 odst. 7 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb. Podle názoru dovolatelky předmětný spor nelze podřadit ani pod ustanovení §52 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb., neboť podle tohoto ustanovení Energetický regulační úřad rozhoduje spory týkající se podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, nikoliv spory o plnění ze smlouvy, a nelze jej rovněž podřadit pod ustanovení §52 odst. 2 téhož zákona, poněvadž peněžité plnění nebylo uloženo ani sjednáno podle tohoto zákona. Argumentuje ve prospěch názoru, že k projednání věci jsou příslušné soudy, a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. pro řešení otázky, zda je v pravomoci soudu projednání a rozhodnutí věci o zaplacení výkupní ceny elektřiny z obnovitelného zdroje dohodnuté ve smlouvě o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s podporou formou výkupních cen uzavřené s povinně vykupujícím obchodníkem s elektřinou, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
Nejvyšší soud přezkoumal rozhodnutí odvolacího soudu, jsa vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila (srov. §242 odst. 3 větu první o. s. ř.). Nejvyšší soud se proto zabýval správností právního posouzení věci zpochybňovaného dovolatelkou (dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení §7 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (odstavec 1). Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon (odstavec 3).
Z ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.
Zákon č. 165/2012 Sb. v ustanovení §2 vymezuje základní pojmy tak, že pro účely tohoto zákona se rozumí
a) obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, (…),
q) výrobcem výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje, (…),
u) povinně vykupujícím obchodník s elektřinou určený tímto zákonem nebo vybraný Ministerstvem průmyslu a obchodu, který vykupuje elektřinu od výrobce z obnovitelného zdroje vyrobenou ve výrobně elektřiny na vymezeném území.
Podle ustanovení 4 odst. 7 zákona č. 165/2012 Sb. rozsah a výši podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů stanoví Energetický regulační úřad podle tohoto zákona v cenovém rozhodnutí.
Podle ustanovení §8 zákona č. 165/2012 Sb. podpora elektřiny se uskutečňuje formou zelených bonusů na elektřinu nebo výkupních cen (odstavec 1). Výrobce je povinen zaregistrovat prostřednictvím vykupujícího nebo povinně vykupujícího anebo přímo v systému operátora trhu zvolenou formu podpory elektřiny a její změnu (odstavec 3).
Podle ustanovení §10 odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb. povinně vykupující je povinen vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora elektřiny, vyrobenou ve výrobně elektřiny nacházející se na jeho vymezeném území za podmínek podle §11 a 12.
Z ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb. vyplývá, že pokud výrobce hodlá nabídnout elektřinu povinně vykupujícímu, musí mu tuto skutečnost oznámit v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.
Podle ustanovení §12 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb. Energetický regulační úřad stanoví v souladu s §1 odst. 3 a §4 odst. 3, 7 a 8 v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výkupní cenu samostatně pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů (…).
Podle ustanovení §52 zákona č. 165/2012 Sb. Energetický regulační úřad rozhoduje spory týkající se podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektřiny z druhotných zdrojů nebo elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory tepla (odstavec 1). Úřad rozhoduje další spory, jejichž předmětem je splnění peněžité povinnosti uložené tímto zákonem nebo sjednané na základě tohoto zákona, nebo povinnosti vrácení neoprávněně čerpané podpory podle §51 (odstavec 2).
Citované ustanovení §7 odst. 1 o. s. ř. vymezuje pravomoc soudů obecně tak, že v občanském soudním řízení se projednávají všechny soukromoprávní věci vyjma těch, které zákon svěřuje do pravomoci jiných orgánů.
Předmětnou smlouvu, o kterou žalobkyně opírá nárok na zaplacení žalované částky, uzavřely právní předchůdkyně žalobkyně jakožto výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů a žalovaná jakožto povinně vykupující obchodník s elektřinou. Smlouva je nadepsána jako „smlouva o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s podporou formou výkupních cen s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy“ a smluvní strany v záhlaví výslovně odkazují na zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, na zákon č. 165/2012 Sb. a na vyhlášku č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona.
Podle článku I odst. 1 smlouvy předmětem smlouvy je výkup elektřiny vyrobené výrobcem z obnovitelného zdroje elektřiny, na kterou se vztahuje podpora elektřiny ve formě výkupních cen v souladu se zákonem č. 165/2012 Sb.
Podle článku II odst. 1 smlouvy se strany dohodly, že pro stanovení ceny za dodanou elektřinu platí výkupní cena a podmínky jejího uplatnění pro výrobní zdroj určené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje, platným v příslušné době trvání této smlouvy.
Z citovaných ustanovení zákona č. 165/2012 Sb. i samotné smlouvy vyplývá, že zákon přesně definuje, mezi kterými subjekty může být smlouva o dodávce elektřiny z obnovitelného zdroje s podporou formou výkupní ceny uzavřena, stanoví postup před jejím uzavřením a výši výkupní ceny, která je právě tou podporou poskytovanou výrobci na základě zákona při dodávce elektřiny z obnovitelného zdroje.
V projednávané věci sjednal výrobce elektřiny s povinně vykupujícím obchodníkem s elektřinou určeným zákonem nebo vybraným Ministerstvem průmyslu a obchodu smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu ustanovení §10 odst. 2 zákona o podporovaných zdrojích energie. Předmětem sporu je zaplacení kupní ceny za dodanou elektřinu. Kupní cena byla podle ustanovení §12 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie sjednána ve výši výkupních cen určených cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Jde tedy o spor týkající se podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, k jehož rozhodnutí není podle ustanovení §7 odst. 1 o. s. ř. dána pravomoc soudu, neboť zákon č. 165/2012 Sb. tuto pravomoc svěřuje v ustanovení §52 odst. 1 jinému orgánu, jímž je Energetický regulační úřad.
Závěr odvolacího soudu, že není dána pravomoc soudu k projednání a rozhodnutí věci a že orgánem příslušným ve věci rozhodnout je podle zákona č. 165/2012 Sb. Energetický regulační úřad, je proto správný.
Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo a Nejvyšší soud neshledal vady uvedené v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolání směřující proti potvrzujícímu výroku ve věci samé podle ustanovení §243d písm. a) o. s. ř. zamítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř.; žalobkyně, jejíž dovolání bylo zamítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 8. 2017
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu