ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.3095.2019.1
sp. zn. 32 Cdo 3095/2019-877
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně T. R. , narozené XY, v XY, proti žalovaným 1) C Automobil Import s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Nusle, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 26213664, zastoupené Mgr. Radovanem Hrubým, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 1003/3, 2) P. Z. , bytem XY, 3) METEOR CAR, s. r. o. , se sídlem v Orlové, Lutyně, Okružní 1418, PSČ 735 14, identifikační číslo osoby 63323265, a 4) ČSOB Leasing, a. s. , se sídlem v Praze 5, Radlice, Výmolova 353/3, PSČ 150 00, identifikační číslo soby 63998980, o zaplacení částky 500 000 Kč a vrácení vozidla, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 16 Cm 44/2006, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 10. 2017, č. j. 4 Cmo 184/2015-719, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění:
(§243f odst. 3 o. s. ř.)
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 17. 10. 2017, č. j. 4 Cmo 184/2015-719 potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 12. 2014, č. j. 16 Cm 44/2006-582, jímž soud prvního stupně nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků a neustanovil jí zástupce z řad advokátů pro řízení o žalobě pro zmatečnost, doručené soudu dne 22. 4. 2014.
Uvedené usnesení odvolacího soudu (a zároveň usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 2017, č. j. 4 Cmo 158/2017-726, ve vztahu k němuž však nebyla věc Nejvyššímu soudu soudem prvního stupně předložena) napadla žalobkyně dovoláním, v němž současně žádá o „osvobození od soudních poplatků, nákladů řízení a dále o prodloužení lhůty k těmto složitým právním podáním, a to do doby ustanovení soudem nezávislého a kvalifikovaného právního zástupce z Prahy“.
Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vzhledem k datu jeho vydání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017, dále jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II bod 1 a 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
S ohledem na jednoznačnou dikci citovaných ustanovení, která v režimu procesní úpravy dovolacího řízení účinné od 30. 9. 2017 vylučují přípustnost dovolání proti rozhodnutím ve věcech soudních poplatků a proti rozhodnutím o žádosti o ustanovení zástupce, je dovolání žalobkyně proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu objektivně nepřípustné a Nejvyšší soud je proto podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Soud prvního stupně nepochybil, předložil-li spis dovolacímu soudu, aniž rozhodl o žádosti dovolatelky o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř., se totiž neplatí (z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu srov. usnesení ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení ze dne 5. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5784/2017, které je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách), a není-li dovolatelka povinna uhradit soudní poplatek z podaného dovolání, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jejím návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2019, sp. zn. 25 Cdo 70/2019, a ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 20 Cdo 1869/2019). O žádosti dovolatelky o ustanovení zástupce pro dovolací řízení pak není třeba rozhodovat vzhledem k ustanovení §241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.
O nákladech tohoto dovolacího řízení rozhodnou soudy v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§243c odst. 3 věta první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 10. 2019
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu