ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.895.2011.1
sp. zn. 32 Cdo 895/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně PRZEDSIĘBIORSTWO ROBÓT INŻYNIERYJNYCH "PRINŻ CIESZYN" SPÓŁKA Z OGRANICZONĄ ODPOWIEDZIALNOŚCIĄ, organizační složky , se sídlem v Ostravě-Svinově, Peterkova 1183/1, PSČ 721 00, identifikační číslo osoby 27 77 23 31 , zastoupené JUDr. Janem Bujnochem, advokátem, se sídlem v Ostravě-Svinově, Polanecká 77, PSČ 721 00, proti žalovanému P.K., o zaplacení částky 6.410,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 118 C 150/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. května 2010, č. j. 15 Co 498/2009-31, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. července 2009, č. j. 118 C 150/2009-13, kterým soud prvního stupně podle ustanovení §104 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) řízení zastavil.
Odvolací soud zejména uvedl, že žalobkyně je organizační složkou zahraniční právnické osoby umístěnou na území České republiky a zapsanou do obchodního rejstříku. To však neznamená, že je tato složka nositelem právní subjektivity a způsobilou účastnicí řízení. Způsobilost být účastníkem řízení má pouze zahraniční právnická osoba, nikoli její organizační složka. S ohledem na označení žalobkyně v žalobě i v odvolání, jakož i s přihlédnutím k tam uvedeným skutečnostem, nešlo o vadu žaloby zhojitelnou postupem podle ustanovení §43 o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž namítá, že je jako organizační složka zahraniční právnické osoby zapsána v obchodním rejstříku od 29. června 2006, což znamená, že již více než čtyři roky působí na území České republiky jako podnikatel. Také zaměstnává občany České republiky, kterým řádně a včas platí mzdu a pravidelně odvádí daně a další odvody. Argumentuje, že rozhodovací praxe Okresního soudu v Ostravě je nejednotná, když v jiném řízení její právní subjektivitu, a tedy i procesní způsobilost, nezpochybnil. Rozhodnutí odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) považuje za nezákonné, diskriminační, jímž je jí odnímáno právo na účasti ve volné hospodářské soutěži. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. a) o. s. ř.; není však důvodné.
Podnikání zahraničních osob upravuje ustanovení §21 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Zahraniční osoby mohou podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného (odstavec 1). Zahraniční osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Českou právnickou osobou pro účely tohoto zákona se rozumí právnická osoba se sídlem na území České republiky (odstavec 2). Podnikáním zahraniční osoby na území České republiky se rozumí pro účely tohoto zákona podnikání této osoby, má-li podnik nebo jinou organizační složku umístěnou na území České republiky (odstavec 3). Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává zahraniční osoba (odstavec 4).
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí platí, že skutečnost, že organizační složka zahraniční právnické osoby umístěná na území České republiky je zapsána do obchodního rejstříku, neznamená, že tato organizační složka je nositelem právní subjektivity a způsobilým účastníkem řízení. Způsobilost být účastníkem řízení podle ustanovení §19 o. s. ř. má pouze zahraniční právnická osoba, jak je vymezena v ustanovení §21 odst. 2 větě první obch. zák. Přitom zahraniční právnická osoba podniká v České republice podle ustanovení §21 odst. 3 obch. zák., má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěnou na území České republiky. Kdy vzniká oprávnění zahraniční právnické osoby podnikat na území České republiky vyplývá z ustanovení §21 odst. 4 obch. zák.
Pokud se žalobkyně označila v žalobě jako organizační složka zahraniční právnické osoby a na tomto označení setrvala po celé řízení, nelze odvolacímu soudu v jeho právním posouzení ničeho vytknout (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 3. září 1997, Cpjn 30/97, uveřejněné pod číslem 41/1997 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. září 1999, sp. zn. 20 Cdo 2380/98, publikované v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2000, pod číslem 39).
Dovolatelkou uplatněné argumenty přitom nesměřují ke zpochybnění závěru, že soud prvního stupně, příp. soud odvolací, měl postupem podle ustanovení §43 o. s. ř. odstranit vady podání spočívající v tom, že v žalobě byla označena osoba, která nemá způsobilost být účastníkem řízení.
Jelikož se dovolatelce správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo zamítnuto a žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. dubna 2011
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu