ECLI:CZ:NS:2003:32.ODO.904.2002.1
sp. zn. 32 Odo 904/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce M. O., zast. , advokátem, proti žalované O. C., a.s., o zaplacení 62.804,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 7 C 37/2000, o dovolání žalobce a žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. března 2002, č. j. 23 Co 44/2002 – 288, takto:
I. Řízení o dovolání žalované se zastavuje.
II. Dovolání žalobce se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 27. 9. 2001, č. j. 7 C 37/2000 - 272, zamítl žalobu na zaplacení 62.804,- Kč se 17% úrokem z prodlení od 1. 3. 1995 do 26. 6. 1995 a dále s 19% úrokem z prodlení od 27. 6. 1995 do 20. 6. 1996 a dále s 21% úrokem z prodlení od 21. 6. 1996 do zaplacení. Vedle toho žalobce zavázal k povinnosti nahradit žalované náklady řízení ve výši 18.543,- Kč.
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 20. března 2002, č. j. 23 Co 44/2002 – 288, rozsudek soudu prvního stupně změnil jen ve výroku o nákladech řízení, a to tak, že žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, a ve výroku o věci samé rozsudek potvrdil.
Proti shora uvedenému rozsudku odvolacího soudu podali dovolání oba účastníci.
Žalovaná byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 29. 7. 2002, č. j. 7 C 37/2000 – 301 seznámena s následky neodstranění vady v právním zastoupení podle ust. §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vadu v právním zastoupení před dovolacím soudem podle ust. §241b však neodstranila. Proto dovolacímu soudu nezbylo, než řízení o dovolání žalované zastavit (ust. §241, §241b odst. 2a §104 odst. 2 o. s. ř.).
Žalobce podal dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., s tím, že směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, přičemž napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolatel uplatňuje důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolací soud neshledává dovolání žalobce přípustným ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přičemž podle ustanovení §243c odst. 2 o. s. ř. usnesení o odmítnutí dovolání nemusí být odůvodněno.
Dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 12. listopadu 2003
JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.
předseda senátu