ECLI:CZ:NS:2003:32.ODO.991.2002.1
sp. zn. 32 Odo 991/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Petra Hampla a JUDr. Pavla Vosečka v právní věci žalobce J. H., zastoupeného, advokátem, proti žalovanému 1) V. a k. J., s.p., žalované 2) V. o. s., a.s., zastoupené, advokátem, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 23 Cm 480/93, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2002, č.j. 1 Cmo 148/2001-307, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.640,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalovaného 2).
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 26. února 2002, č.j. 1 Cmo 148/2001-307 potvrdil v odvoláním napadené části (výroky II.,IV. a V.) rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. září 2000, č.j. 23 Cm 480/93-265, kterým tento soud zamítl žalobu proti žalovanému č. 2 o zaplacení částky 67.062,50 Kč z titulu náhrady škody.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá v nesprávném právním posouzení věci, neboť mezi ním a žalovaným č. 2 existoval smluvní vztah o dodávkách vody a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Podle bodu 17., hlavy I. části dvanácté, zák. č. 30/2000 Sb., kterým se mění z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.lednem 2001) . O takový případ jde i v této věci, neboť odvolací soud odvolání projednal a rozhodl o něm ve shodě s bodem 15., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb. – podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.lednem 2001.
Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost podaného dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně uzavřel Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněném pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usnesení ze dne 2.ledna 2002, sp. zn. I. ÚS 660/01 ze dne 24.ledna 2002 ).
Dovolání v této věci tak mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí odvolacího soudu ( srov. §240 odst. 1, o. s. ř., ve znění účinném před 1.lednem 2001).
Rozsudek odvolacího soudu bylo zástupci žalobce doručen dne 8.dubna 2002 (srov. doručenku čl. 311) a téhož dne tak nabylo právní moci. Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 občanského soudního řádu byl posledním dnem jednoměsíční lhůty pro podání dovolání 9.květen 2002 (čtvrtek). Dovolání adresované Krajskému soudu v Hradci Králové, podané žalobcem dne 7.června 2002 k poštovní přepravě je tak zjevně opožděné.
Proto Nejvyšší soud podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písmeno a) občanského soudního řádu dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce neměl úspěch při uplatňování svého práva v dovolacím řízení. Náklady řízení žalovaného č. 2 sestávají z odměny za jeho zastupování advokátem v dovolacím řízení vypočtené podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb. (dále též jen „vyhláška“).
Podle ustanovení §10 odst. 3 vyhlášky se pak ve věcech odvolání a dovolání sazba odměny posuzuje podle sazeb, jakými se řídí odměna pro řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak. Podle ustanovení §3 odst. 1 vyhlášky, není-li stanoveno jinak, ve věcech, v nichž je předmětem řízení zaplacení peněžité částky, činí sazba odměny v souzené věci 6.000,- Kč a 15 % z částky přesahující 10.000,- Kč. Sazba odměny se pak podle ust. §16 odst. 2 vyhlášky zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru a činí 6.260,- Kč.Jelikož Nejvyšší soud dovolání odmítl, tvoří sazbu odměny v dovolacím řízení 50 % sazby stanovené v posledně cit. ustanovení (srovnej §14 odst. 1 vyhlášky), tj. částka 3.130,- Kč. Ustanovení §18 odst. 1 věta první vyhlášky dále stanoví, že učiní-li advokát v řízení pouze jediný úkon právní služby (v této věci vyjádření k dovolání), soud sníží sazbu odměny o 50 %, nejméně na částku 250,- Kč. Sazba odměny za zastupování advokátem se tudíž snižuje na konečných 1.565,- Kč. Spolu s náhradou hotových výdajů ve výši 75,- Kč, jež přísluší zástupci žalobce podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tedy soud přiznal žalobci k tíži dovolatele celkem 1.640,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí může se oprávněný domáhat jeho výkonu.
V Brně 21. ledna 2003
JUDr. Miroslav Gallus, v.r.
předseda senátu