Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.08.2016, sp. zn. 33 Cdo 1111/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.1111.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.1111.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 1111/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně RYCHSTAV PPM, s.r.o., se sídlem v Ostravě - Mariánských Horách, V Zátiší 810/1 (identifikační číslo osoby 28589661), zastoupené Mgr. Jiřím Kňávou, advokátem se sídlem v Olomouci, Sokolská 536/22, proti žalované Mgr. D. B. , o 108.310,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 C 273/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, ze dne 21. 10. 2015, č.j. 56 Co 258/2015-277, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.969,60,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Jiřího Kňávy, advokáta. Odůvodnění: Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. 11. 2014, č.j. 25 C 273/2013-162, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 15. 1. 2015, č.j. 25 C 273/2013-177, uložil žalované zaplatit žalobkyni 88.996,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení (výrok I), co do částky 19.314,- Kč s úroky z prodlení žalobu zamítl (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III). Rozsudkem ze dne 21. 10. 2015, č.j. 56 Co 258/2015-277, Krajský soud v Ostravě rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil, ve výroku II změnil tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni 19.314,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Dovolání, kterým rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná, vykazuje vady. Z jeho obsahu nelze dovodit způsobilé vymezení toho, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a důvodu dovolání (§241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, viz čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jeno.s.ř.“); o tyto obligatorní náležitosti již nemůže být dovolání doplněno (§241b odst. 3, věta první, o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat. Podle ustanovení §241a odst. 2 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o.s.ř. či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2563/2015). Tomuto požadavku dovolatelka zjevně nedostála. Žalovaná v dovolání pouze polemizuje se skutkovými závěry soudů obou stupňů a na základě vlastní verze skutkového stavu se snaží zpochybnit správnost rozhodnutí odvolacího soudu, a to především v otázce smluvních pokut za reklamované (neodstraněné) vady díla a v otázce zápočtu své splatné pohledávky za žalobkyní vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb. Uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1, 3 o.s.ř. však není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243c odst. 1, věta první, o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3, věta druhá, o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. 8. 2016 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/18/2016
Spisová značka:33 Cdo 1111/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.1111.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Vady podání
Dotčené předpisy:§241a o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:10/13/2016
Podána ústavní stížnost sp. zn. III.ÚS 3539/16
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13